S novým školním rokem přichází do života předškolního dítěte zkušenost, která se v jeho životě bude stále opakovat. Stává se členem nově se formující skupiny, jejíž součástí bude po několik dalších měsíců. Kvalita vztahů a jejich intenzita mohou jeho život obohatit a v mnohém pozitivně ovlivnit. Vzájemné poznávání se může stát součástí hry, která dá každému příležitost být sám sebou. Proto je na začátku školního roku ten nejlepší čas zakomponovat do výuky hry a činnosti, které jsou orientovány na posilování vztahů ve skupině a vycházejí ze vzájemné spolupráce. V následujících třech aktivitách se děti stanou spolutvůrci netradičně vznikajícího obrazu a budou společně experimentovat.

 

Úvodní seznámení


Pomůcky: velké množství víček od PET lahví, pěnové podložky, koberec nebo karton o délce dětského těla.

 

Popis: S dětmi se posadíme do kruhu a uvedeme je do tématu, kterému se v následujících dnech budeme věnovat.

 

Učitelka: „Ahoj děti, jsem ráda, že jsme se tu dnes zase všichni sešli. To je prima. Čeká nás práce, při které nám nesmí nikdo chybět. Každý z vás bude potřeba. A co to bude? Budeme společně vytvářet obrazy. Jak? Představte si, že nebudeme potřebovat žádné štětce! My budeme potřebovat jenom sami sebe a hromadu víček od PET lahví. K tomu se nám ještě bude hodit trpělivost a chuť užít si společně hodně legrace.“

 

Popis: Při činnosti, které se budeme věnovat, jedno z dětí leží na zemi. Proto je potřeba zajistit vhodnou podložku, která bude izolovat případný chlad. Děti se rozhodnou, které z nich bude při následující aktivitě ležet. To se položí pohodlně na záda. V této poloze pak má setrvat po celou dobu realizované činnosti.

 

Učitelka: "Vidím, že už máte v partě kamaráda, který leží a ani nedutá. To je dobře. Vaším úkolem je klidně ležet a nehemžit se. To je velmi důležité. Bez vás a vaší trpělivosti obraz, který se chystáme vytvořit, nevznikne.“

 

Popis: Děti mají k dispozici víčka od PET lahví. Jejich úkolem je pokládat víčka kolem kamarádova těla tak, aby vytvořila co nejvěrnější obrys jeho postavy. Víčka by se měla dotýkat. Mezery mezi víčky kazí výsledný dojem vytvořené postavy. Vyvrcholením této činnosti je chvíle, kdy děti dokončí kontury těl z víček. Přichází moment, kdy se všichni dohromady budou bavit výsledkem společné práce.

 

Zkušenost z praxe: Ve chvíli, kdy se před dětmi odkryl obraz, který stvořily, mezi nimi propuklo nadšení. Děti se navzájem dohadovaly, kdo a co vytvořil, obdivovaly se obrysům těl, barevnosti. Bylo skvělé vidět je, s jakou intenzitou si sdělují své dojmy a jak prožívají výsledek své společné práce. Zcela přirozeně, bez zásahu učitelky, tak mezi sebou navodily atmosféru sdílení a reflexe právě realizované činnosti.

 

Učitelka: „Vytvořily jste krásně barevný obraz ze svých těl. Moc vám gratuluji k trpělivosti, s jakou jste společně tvořily. Mám velikou radost!“

 

Popis: Děti pracují ve skupinkách. V průběhu dalších dní se ve svých rolích vystřídají. Každé dítě ve skupině na postavě z víček pracuje a každému dítěti ve skupině se z nich obrys jeho těla vytvoří. Náš pracovně-výtvarný experiment s víčky nezapomeneme vyfotit. Materiál, který tím získáme, použijeme při další výtvarné práci.

 

 

Kdo je kdo?


Pomůcky: obrazový materiál z předešlé výtvarné práce dětí, fixy nebo pastelky různých barev, nůžky.

 

Popis: Pro další výtvarnou práci máme k dispozici již vytištěný materiál z předchozího experimentování s víčky. Dětem tento materiál rozdáme a necháme je, aby si vybraly svou postavu. Sledujeme, jestli se jim výběr daří, jestli ještě stále umějí rozeznat obrys své postavy mezi ostatními. My sami máme pro tento moment k dispozici materiál vytištěný s poznámkou, která silueta komu patří.

 

Učitelka: „Poznáš se? Víš, který obrys těla ti patří? Pojď, spolu jistě najdeme, co hledáš.“

 

Popis: Dětem věnujeme dostatek času. Hledání vlastní siluety mezi ostatními může být veselá chvilka a děti si ji mohou hezky užít. Nespěcháme.
 

 

Zkušenost z praxe: Děti byly zpočátku množstvím vytištěného materiálu zaskočeny. Měly dojem, že se obrysy těl až příliš podobají. Jen některé z nich spolehlivě našly, co hledaly. Ostatním dětem jsem byla k dispozici a spolu s jejich spolužáky se nám nakonec podařilo najít všem jejich postavičku.

 

Učitelka: „Tak si myslím, že se nám ty postavičky z víček maličko pletou. Jak je to možné? Že jste skoro všichni stejně velicí? Ano, to je pravda. A co můžeme udělat proto, abyste svou postavičku příště dobře poznali? Co jí chybí? Ano, máte pravdu. Postavičkám chybí obličej! Pojďte je svým postavičkám dokreslit.“

 

 

Popis: Děti svým postavičkám dokreslí oči, nos a pusu. Mohou doplnit vlasy, uši. Jsou-li vytištěné postavičky černobílé, mohou si děti fixem nebo pastelkami některá víčka vybarvit. Postavičce se tak vrátí její veselý vzhled. Nakonec postavičku vystřihnou a podepíší. Těm, kdo potřebují pomoc, jsme k dispozici.

 

 

Všichni na jedné lodi


Pomůcky: odpovídající množství víček od PET lahví různých barev, čtvrtka formátu A1 nebo velkoformátový balicí papír, vystřižené postavičky z předešlé pracovně-výtvarné činnosti.

 

Učitelka: „Kamarádství nejvíce prospívají společné zážitky. Chcete jet spolu na výlet? Plavit se oceánem jako praví námořníci? V noci spolu spát v lese? Letět balonem? Že to nejde? A proč ne? Vždyť už víte, že s víčky to možné je!“

 

Popis: Děti se domluví, jaké dobrodružství by spolu chtěly zažít. Podle mých zkušeností budou přicházet s mnoha nápady a bude pro ně obtížné se pro jeden z nich rozhodnout. Taková situace se dá předpokládat.

 

Zkušenost z praxe: V našem případě téma společného dobrodružství vyústilo ve dva nápady a děti váhaly, pro který se rozhodnout. Bylo skvělé, když nakonec zvítězil rozumný argument jednoho z chlapců: „Do balonu se všichni nevejdeme. Musíme plout lodí!“

 

 

Popis: Následující výtvarná činnost je opět založena na spolupráci dětí. Na čtvrtku formátu A1 nebo velkoformátový balicí papír děti vytvoří pomocí víček loď, na níž budou společně plout. Na loď proto umístí svoje postavičky, které vznikly při předchozích pracovně-výtvarných činnostech. Loď pluje na vlnách. Ve vlnách mohou plavat další panáčci. Děti se v průběhu několika dní intenzivně věnovaly vytváření společného výtvarného díla. Strávily mnoho času vzájemným poznáváním. Realizace výtvarného experimentu uvolnila jejich přirozenou spontaneitu a chuť si hrát. Jejich spolupráce byla skvělá. Zaslouží si velké ocenění.

 

Učitelka: „Vidím vás všechny na jednom krásném obrázku a vidím vás, jak se smějete a jste spokojení. Mám velikou radost. Čeká nás ještě spousta společných zážitků. Těším se na ně, protože už teď jsme všichni na jedné lodi.“

 

 

Závěr

 

Všechny popsané aktivity vycházejí z předpokladu, že společně sdílená témata mohou dětem usnadnit jejich vzájemné sblížení. Tematický blok s těmito aktivitami byl autorkou realizován během minulého školního roku v přípravné třídě. Třídu navštěvují děti s odkladem školní docházky. Děti, charakteristické svou spontánností, si program opravdu užily. Radost ze sdílení nám dodala chuť být spolu a společný čas trávit v přátelské atmosféře.

 

Text pochází z publikace Rok v mateřské škole v činnostech - PODZIM. Autorkou kapitoly je Markéta Košťálová. Redakčně upraveno.