Spolupráce mezi žáky, aneb Líný učitel v tom má jasno

 

Jedním z hlavních řečníků je Mgr. Robert Čapek, Ph.D. alias Líný učitel. Co říká Líný učitel o týmové spolupráci?

Týmovost je hodně důležitá. Frontální výuka, při které děti sedí v lavicích, a učitel stojí před nimi a mluví ke všem najednou, děti izoluje. Zato týmová práce jim uvolňuje ruce k zajímavé činnosti a snižuje strach z chyby. Když vám nejde rozdělat oheň a spolužák vám vezme sirky z ruky a řekne „hele, takhle se to dělá“, je to pro tým. Vy svému týmu pomůžete jinak, nebo se naučíte to, co vám nejde.

 

A protože je už na cestě 3. díl „líného učitele“, který se bude věnovat praktickým výukovým metodám, podívejme se, jakou metodu týmové spolupráce nám doporučuje Robert Čapek v již vydané publikaci:

 

Například metoda 4 rohů, kde kromě výhod běžné práce v týmech dosáhneme ještě větší spoluúčasti žáků – což posiluje klima –, neboť si sami zvolí téma, které jim nejvíce vyhovuje, a tedy i svůj pracovní tým. Vlastní rozhodnutí zvyšuje jejich motivaci. Metoda začíná tím, že učitel do každého z rohů ve třídě (ale samozřejmě těchto pracovišť může být i více či méně) pověsí úkol. Tyto úkoly by měly být odlišného charakteru, aby volba mezi nimi měla smysl. Úkoly by měly mít povahu problémového vyučování, možné je i opakování již probrané látky. Každý žák si v určeném čase vybere, na kterém zadání se mu nejvíce líbí pracovat. Pokud respektujeme rozhodování žáků jakožto největší pozitivum metody, můžeme vlastně variovat velmi mnoho dalších možností. Například pro práce ve dvojicích: napíšeme na tabuli několik (4–6) témat (otázek, úkolů) a dvojice si vybere úkol, jenž jí nejvíce vyhovuje. Pro učitele je výběr dvojic i zpětnou vazbou, které problémy žáky nejvíc baví (resp. zajímají). Podobnou volbu můžeme dávat žákům při mnoha dalších příležitostech, třeba při skupinkovém vyučování, kde žáci volí svých šest úkolů z dvanácti možností.

 


Robert Čapek si pro naši konferenci připravil přednášku s názvem Líný učitel do třetice. Již samotný název slibuje, že se kvalitní „líný učitel“ bude moci posunout ještě dále a stát se ještě línějším. Nenechte si ujít nejen přenášku, ale také možnost osobního setkání s lektorem na některém z odpoledních seminářů!

 


Když týmová spolupráce mezi učitelem a asistentem nefunguje

 

V praxi je nezbytnou nutností skutečná týmová spolupráce mezi asistentem pedagoga a učiteli v dané třídě, spolupráce, ve které asistent musí respektovat nadřízené postavení učitele i jeho pokyny pro práci s dětmi, uvádí v knize Asistent pedagoga v mateřské škole jeden ze spoluautorů PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D. Přináší příklad z praxe MŠ, který ukazuje, jak samotná práce asistenta pedagoga může způsobit velké škody, pokud asistent není skutečným týmovým hráčem a nerespektuje pokyny zkušenějšího a odborně více připraveného učitele:

 

Asistentem se Pavel stal v 50 letech, kdy měl již dospělou dceru, dlouho učil na ZUŠ výtvarný obor a práce s dětmi ho stále zajímala, měl pocit, že na školkové děti bude takříkajíc stačit. Starší děti mu začaly připadat příliš akční a méně zvladatelné. Těšil se, že si s dětmi bude v klidu u stolečku kreslit. Představu školky měl ve svých vzpomínkách vymalovanou jako ideální barevný svět, kam vodil dceru v dlouhých šatečkách. Na kurzu pro asistenty se ne vždy veselé historky týkaly většinou základní školy, o školce se moc nemluvilo, ani odborně.

Pavel nastoupil do třídy s 25 předškoláky, šlo o homogenní třídu. Byla zde právě začínající paní učitelka Nina, možná s podobnou představou o praxi. Hlavní učitelkou a mentorkou obou se stala Radka, 55letá učitelka s 30letou praxí. Pavel měl na starost chlapce Matěje se zrakovou poruchou, k výtvarným činnostem bylo třeba používat lupu, sledovat dítě při pohybových činnostech, ale především vést ho k samostatnosti a podpoře smyslového vnímání, sluchu, orientaci v prostoru atd. Pavel si rozuměl jak s Matějem, tak s jeho rodiči. Radka ho chválila. Úskalí nastalo ve chvíli, kdy si více začal rozumět s Ninou, se kterou mohl sdílet své začátečnické pocity a na základě vzájemné podpory časem vytvořili koalici, bohužel proti Radce. Proč? Radka byla přísnější, racionálnější, více plánovala a s předškoláky pracovala často frontální řízenou činností. Tlak některých rodičů na výsledky a přípravu předškoláků k zápisu jí jako mnohé další věci potvrzoval, že práci dělá dobře.

Vize Pavla a Niny byla velmi svobodomyslná, bez určování hranic a pravidel, a asi, pravda, i kreativnější. Pavlovi tento přístup v práci s Matějem vycházel, chlapec byl klidný, rád Pavla poslouchal. Pavel byl výrazná osobnost. Měl čas pozorovat i kritizovat, ve své práci s Matějem byl úspěšný a falešné „sebevědomí“ mu rostlo. Dobré rady Radka zpočátku předávala i kolegyni Nině, ta však začala více poslouchat Pavla: „Nino, udělej si to podle sebe, přece ty děti nebudou pořád sedět. No jo, hlavně papíry a zapnutý bundičky, že jo, držet příbor a tužku, jako by se bez toho nenajedly…" Pavel pracoval jen s Matějem, se zapínáním bundiček a přípravou pomůcek nepomohl. Jen občas komentoval "pod vousy".

Situace nebyla pro Radku vůbec příjemná, přestala Ninu řídit a nechala ji i Pavla dělat vše po svém. Nejednotnost v řízení třídy, nezvládnutá komunikace, chybné stanovení a uvědomění si jednotlivých kompetencí vedla k vážným konfliktům mezi dospělými. To se odrazilo na klimatu třídy, mezi rodiči se začaly šířit Pavlovy pomluvy, kritika typu „já bych to dělal jinak…“ apod. To vedlo k sepsání petice proti učitelce Radce a situaci pak řešila nejen paní ředitelka, ale i ČŠI.

Čas letěl, celý rok se řešily personální problémy, s dětmi se pracovalo nahodile a nikdo nebyl spokojený. Pavel odešel již během roku s pocitem, že ho nikdo neposlouchá, přestože mu to s Matějem tak šlo. Rodičům Matěje velmi schopně vysvětlil, že v tak nesvobodné atmosféře pracovat nemůže. A Nina? Zmizela do jiné MŠ či ze školství, dala výpověď a do konce roku „onemocněla“.

Radka dávala do kupy celý rok nejen celou třídu, ale i vztahy s rodiči. Paní ředitelka ve třídě několikrát hospitovala, konzultovala s Ninou i Pavlem, ale rozjetý vlak se nepodařilo zastavit. Strávili spousty času řešením konfliktu a na nový rok se domluvili na externí supervizi pro Radku. Radka chtěla i nadále učit a chtěla to dělat dobře. Ví, že dělá chyby, ale cestu hledá dál. Pravděpodobně stačilo důsledně dodržovat kompetence jednotlivých aktérů a hned ve chvíli prvních skrytých konfliktů řešit nepříjemné situace s podporou ředitelky. Radka se na ni měla včas obrátit, a ne se vyhýbat přímému řešení problému.

 


Zbyněk Němec si pro naši konferenci připravil přednášku Týmová spolupráce asistentů pedagoga s učiteli v MŠ a ZŠ, která bude postavena na interpretaci obecně závazných norem (zákon, vyhláška), ale i na poznatcích z výzkumů a zkušenostech z pedagogické praxe. A pokud se chcete seznámit s nejčastějšími chybami v práci pedagogických asistentů a společně s lektorem hledat postupy, jak těmto častým chybám předcházet a jak je řešit, tak nepřehlédněte odpolední seminář Spolupráce asistentů pedagoga s učiteli: nejčastější chyby, doporučení, dotazy.

 


 

 

Jak si vytvořit kvalitní tematický projekt na základě literární předlohy?

Mgr. et Mgr. Jaroslava Vatalová, Mgr. Hana H. Vatalová a Mgr. Lenka Špirochová nám v rámci své přednášky představí své Knihrátky, ucelený tematický projekt propojující četbu pohádky z knihy a činnosti z ní vycházející. Publikace se zaměřují na podporu čtenářské pregramotnosti prožitím pohádkového příběhu.

Činnosti v tematickém celku musí mít svou promyšlenou posloupnost a strukturu. Příprava by měla zahrnovat časovou dotaci, výčet potřebných pomůcek, přípravné práce před zahájením činnosti s dětmi, stupňování náročnosti v jejím průběhu. Při tvorbě pracovních listů, které jsou určeny k samostatnému vyplnění dětmi, je vhodné připravit více úrovní obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami dětí tak, aby bylo dosaženo a využito maximálních možností každého vzdělávaného dítěte.

 

Že se Vám zdá jako nemožné toto vše zahrnout do tematického projektu v mateřské škole nebo na 1. stupni základní školy? Lektorky Vám poradí jak na to, stačí se přihlásit na jejich odpolední seminář Projektové vyučování v MŠ.

 

 


Na co dalšího se můžete na konferenci s názvem Učitel není líný těšit? Podívejte se na podrobný program zde. Registrovat se můžete zde - včasná registrace je za výhodnější cenu. Místa ubývají, tak se nezapomeňte registrovat! Naším společným cílem je kvalitní vzdělávání, k němuž vede cesta mimo jiné vzájemnou spoluprací a komunikací. Pojďte do toho s námi a dokažte, že Učitel není líný! Těšíme se na vás.

 


Odkazy a zdroje

ČAPEK, Robert. Líný učitel: jak učit dobře a efektivně. Praha: Raabe, [2017]. Dobrá škola. ISBN 978-80-7496-344-5.
ČAPEK, Robert. Líný učitel: cesta pedagogického hrdiny. Praha: Raabe, [2018]. Dobrá škola. ISBN 978-80-7496-387-2.
NĚMEC, Zbyněk a Petra MARTINOVSKÁ. Asistent pedagoga v mateřské škole. Praha: Raabe, [2018]. Dobrá škola. ISBN 978-80-7496-394-0.
ŠPIROCHOVÁ, Lenka a Hana H. VATALOVÁ. Knihrátky s Dvojpohádkou. Praha: Raabe, [2019]. Dobrá škola. ISBN 978-80-7496-420-6.

Konference UČITEL NENÍ LÍNÝ 2020