1. Pro zdraví je důležitý pohyb i správné stravování. Jaká onemocnění nám hrozí, když na toto nedbáme?

Výživa a pohybová aktivita mají významný vliv na zdraví a fyzickou i duševní kondici člověka. Každodenní stravování nemá vliv jen na aktuální zdravotní stav, ale modifikuje i zdravotní rizika v blízké a vzdálené budoucnosti. Je vědecky dokázané, že potraviny mají vliv na riziko i prevenci zhoubných nádorů. Aby se člověk uměl k sobě a svému okolí racionálně a zodpovědně chovat, měl by poznat, která opatření ve stravování a v celkové životosprávě jsou riziková, a která naopak podporují zdraví.

Tělesná aktivita působí příznivě na zdraví srdce a cév. Snižuje rizikové faktory kardiovaskulárních chorob: snižuje krevní tlak, snižuje škodlivý a zvyšuje „dobrý“ cholesterol, podporuje kontrolu tělesné hmotnosti, příznivě ovlivňuje matabolismus glukózy a snižuje riziko cukrovky (diabetes mellitus 2. typu). Každý člověk v každém věku by měl denně praktikovat cvičení anebo pohyb.

 

2. Je nějaký druh pohybu (sportu), který byste doporučil jako nejvhodnější? A kolik času bychom mu měli denně věnovat?

Zaprvé je to aerobní tělesná aktivita, při níž se velké skupiny svalů rytmicky pohybují po dobu jistého časového úseku. Patří mezi ně především rychlá chůze, běh, jogging, turistika, cyklistika, plavání, běžecké lyžování, bruslení, aerobní tanec, veslování a další. Moderní a v současnosti oblíbenou formou je rychlá chůze s holemi - Nordic Walking. V rámci kardiovaskulární prevence se doporučuje minimálně 60 minut aerobní aktivity střední intenzity denně, nebo minimálně 30 minut aktivity vysoké intenzity.

Zadruhé je to silové cvičení proti odporu, které posiluje svalovou hmotu a podporuje svalovou sílu. Navíc stimuluje tvorbu kostní hmoty a snižuje náchylnost k řídnutí kostí a vzniku osteoporózy. Silové cvičení, zejména v kombinaci s aerobními tělesnými aktivitami, má příznivý účinek na metabolismus tuků, kontrolu krevního tlaku a zvyšuje citlivost buněk na inzulín. Díky těmto účinkům podporuje silové cvičení prevenci kardiovaskulárních chorob. Trénink silových cvičení je komplikovanější než provozování aerobních pohybových aktivit. Doporučuje se proto, aby se posilující aktivity praktikovaly pod dohledem profesionálního kondičního trenéra. Pacienti s kardiovaskulárními chorobami, diabetem, případně dalšími chronickými chorobami by silové tréninky měli konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

 

3. Spousta lidí pije kávu. Jak působí kofein na lidské zdraví? Na co má dobrý vliv a jaké množství za den je ještě „v pohodě“ zkonzumovat?

Kofein je biologicky aktivní látka, která má na lidský organismus více fyziologických účinků. Ze studií ani z pozorování v běžném životě není známé, že by kofein při přiměřené a střední konzumaci nápojů škodil zdraví anebo byl příčinou onemocnění. Konzumace kávy v přiměřeném množství působí příznivě na psychiku, zlepšuje náladu, soustředěnost, pozornost, ostražitost i celkovou tělesnou i duševní výkonnost. Navíc dokáže zmírnit a někdy i odstranit bolesti hlavy. Obavy z nežádoucích účinků kofeinu jsou zbytečné. Podle výsledků odborných studií průměrná konzumace kávy (do 300 mg kofeinu denně) nezvyšuje významně celodenní tvorbu moči a neovlivňuje proto výrazně úroveň tělesných tekutin. U lidí, kteří nepijí pravidelně kofeinové nápoje, mohou větší nárazové dávky dočasně mírně zvýšit krevní tlak nebo zrychlit srdeční frekvenci.

 

 

https://www.raabe.cz/dieta-pro-diabetiky


4. Jste autorem knih Dieta pro diabetiky a Dieta při onemocnění žlučníku a slinivky. Je nutné po operaci žlučníku a slinivky dodržovat speciální dietu?

Po chirurgickém odstranění žlučníku většinou není potřeba žádné přísnější dietní stravování. Ale někteří pacienti s odstraněným žlučníkem mohou mít po konzumaci mastnějších a hůře stravitelných jídel trávící problémy anebo bolesti břicha. V případě trávících problémů nezůstává pacientům po operaci nic jiného, než dlouhodobé dodržování dietního stravování.

Po chirurgickém odstranění slinivky je situace pro pacienty mnohem komplikovanější než po vyoperování žlučníku. Speciální dieta je nevyhnutelná. Po odstranění celé slinivky dojde následně ke vzniku cukrovky. Pacienti kromě diety s nižším obsahem tuku potřebují dodržovat i zásady diabetické diety a v rámci farmakoterapie se jim podává inzulín, spolu s jídlem musí užívat také pankreatické trávící enzymy.

 

5. Na co bychom si měli dávat pozor o Vánocích, kdy jsou stoly plné dobrot?

Nepéct příliš mnoho druhů cukroví, ani velké množství, nebát se zdravějších receptů: méně cukru, méně tuku, méně těsta, více tvarohu, ovoce, celozrnných vloček. Bramborový salát – bez majonézy, s netučným jogurtem, bez uzenin a vajec, se syrovou zeleninou.

Pitný režim a alkohol – muži: maximálně 2 nápoje denně, ženy: 1 nápoj denně. Nezapomenout, že je třeba vypít 2 – 3 litry vody denně.
Pohyb a cvičení – každý sváteční den si naordinujme 1 hodinu pohybové aktivity. O vánočních svátcích nehubněte, úplně stačí, když nepřiberete!

 

6. A na závěr… Jaké je vaše oblíbené jídlo?

Z méně zdravých jsou to především moučné “klasiky“, které jsou všem Čechům a Slovákům dobře známé z dětství: dukátové buchtičky, pařené buchty, palačinky, lívance, kynuté makové nebo ořechové koláče, jablkový štrúdl a mnohé další.

Z těch zdravějších jsou to mnohé vegetariánské pokrmy, zejména luštěniny anebo sója, a hlavně zeleninové saláty v různých kombinacích a variantách. Zvykl jsem si pravidelně konzumovat ryby, hlavně lososa. Výborný je s těstovinami (mohou být i celozrnné) a s jemně dušenou cuketou a česnekem. V běžném stravování dodržuji zásady „zdravého talíře“: 50 % zelenina, 25 % bílkovina se zdravým tukem a 25 % celozrnná škrobová příloha.

 

Kdo je Peter Minárik?

Peter Minárik je známý lékař, který se v poslední době věnuje problematice vztahu výživy, obezity a životního stylu ke zhoubným nádorům. Jeho hlavním profesionálním zájmem je hledání úlohy lékařů a farmaceutů při podpoře veřejného zdraví a prevenci chronických chorob, především onkologických onemocnění. Rozhovor odkazuje na publikaci Dieta pro diabetiky.