Jak má dítě mluvit ve čtvrtém a pátém roce života?

Po třetím roce má už dítě základní poznatky o jazyce. Do nástupu do školy se zlepšují zejména jeho vypravěčské schopnosti. Vypráví o tom, co prožilo, popisuje, vysvětluje. Dokáže převyprávět příběh nebo pohádku. Nejprve jednoduše několika větami za sebou. Později používá správnou časovou následnost. Uvědomuje si a pojmenovává příčinu a následek. Řekne úvod, jádro, závěr, přidá hlavní zápletku a rozuzlení. Později i detaily, popisy postav nebo vlastní pocity a dojmy. Mluví už gramaticky správně, dokáže tvořit zdrobněliny, správně používat předložky, odvozovat slova, stupňovat přídavná jména apod. Rozumí i složitějším větám a souvětím.

Do pátého roku života se vyčistí výslovnost, dítě už správně používá všechny hlásky.

Drobné odchylky (gramatické, ve větné struktuře, v nepravidelných tvarech slov nebo ve výslovnosti těžších slov) se v průběhu čtvrtého roku vykrystalizují. Rozšiřuje se také slovní zásoba. Obohacuje se o všechny slovní druhy (přídavná jména, předložky, spojky, částice, zájmena), nepřevládají už pouze slovesa a podstatná jména. Zlepšuje se i krátkodobá sluchová paměť. Dítě se dokáže naučit zpaměti celou krátkou básničku, písničku. Více dokáže poslouchat toho, s kým mluví, a adekvátně odpovídá na otázky. Umí stále delší dobu udržet téma rozhovoru.

V průběhu pátého roku se dítě začíná aktivně zajímat o psanou formu řeči. Listuje novinami a knihami a „čte si“, předvádí, že něco píše, a žádá vás, abyste mu „přečetli“, co napsalo. Ptá se, jak se jmenuje to nebo ono písmenko nebo číslo, slabikuje. Naučí se napsat své jméno, i když ještě ne vždy správně (vynechává háčky a čárky, některá písmena píše zrcadlově převráceně apod.).


Jak má mluvit předškolák?

Po pátém roce života by dítě bez poruchy řeči mělo správně vyslovovat a používat všechny hlásky a sykavky (S, Z, C, DZ, Š, Ž, Č, DŽ), L, R a Ř. Správná výslovnost L, R a Ř se může ustalovat do 7 let. Zároveň by všechny hlásky měly být správně tvořeny (ne tedy „francouzské R“ nebo jazyk vybíhající mezi zoubky při vyslovování sykavek). Řeč je srozumitelná pro každého a slova nejsou zkomolená.

Dítě má dobře rozvinuté vypravěčské schopnosti – vypráví příběhy, které mají nejen úvod, jádro a závěr, ale i příčinu a pointu. Rozumí, co a proč se stalo, a umí to přesně pojmenovat. Tyto události mají správný logický sled (nejprve se umyju a až potom se obléknu, ne naopak). Používá přitom i souvětí a mluví gramaticky správně. Správně používá minulý a budoucí čas, předložky, správně časuje a skloňuje. Má bohatou slovní zásobu (až 2 000 slov). Neznámou pohádku si poměrně přesně zapamatuje a převypráví. Nebojí se komunikace, dívá se vám do očí, samo iniciuje otázky. Dokonce si i ověří, zda vám dobře rozumělo.

Dobře rozumí i složitějším instrukcím, např.: Obuj si boty, vezmi si batoh a počkej na mě u dveří. Dotkni se nosu nebo ucha! Ukaž, jak máma myje mimi! Apod. Dokáže také slabikovat několik slov, slyší první hlásku ve slově, pokud ji zvýrazníte, a často zná i několik písmen. Bezchybně po vás zopakuje i těžké, dlouhé nebo vymyšlené slovo, delší větu, pamatuje si tři čtyři čísla za sebou. Stejně tak po vás bez zaváhání správně zopakuje několik pohybů jazykem, např. vypláznout jazyk, dát ho za horní zuby, střídavě ho rychle dávat do pravého a levého koutku, usmát se, našpulit rty aj.

Dýchá nosem, zoubky mají správný skus a jazyk v klidu ani během řeči netrčí ven z úst. Hlas zní přirozeně, je zvučný, jasný, v přiměřené výšce a síle, bez chrapotu nebo sípotu. Nekoktá – neopakuje slova nebo jejich části. Dokáže se 15 až 20 minut soustředit i na činnost, která ho nebaví, ale dostalo ji jako úkol.


Ukázka pochází z publikace Logopedie včas - otázky a odpovědi, autorka: Mgr. Jana Pečarková.