Na sojku

ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI:

Činnost je zaměřená na rozvoj řeči a základních pěveckých schopností a dovedností, na upevnění citlivosti pro rytmus a sociálních vztahů mezi dětmi.

POSTUP:

Jazykolam: Odříkáme pomalu a potom zrychlujeme (opakujeme aspoň desetkrát bez přestávky):

Skřeky-skřek, skřeky-skřek – to je sojčin skřeko-skřek!

Hra ve dvojicích: Sojčin skřek se podobal vrzání kola na kolečku. Jedno dítě přiloží natažené dlaně k sobě a ohne překřížené prsty na hřbety obou dlaní. Druhé dítě „kráčí“ ukazovákem a prostředníkem po kamarádových kloubech na ohnutých prstech v rytmu říkankového textu, který říká nahlas:

Vrzy vrzy vrz, vystrč tento prst!

Na který prst slovo padne, ten dítě natáhne, vystrčí. Opakujeme, dokud nejsou všechny prsty natažené s dlaněmi přiloženými k sobě. Potom si dvojice vymění role.

 

Na vrabčáky

ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI:

Činnost je zaměřená na osvojení a zdokonalení základních lokomočních pohybů prostřednictvím napodobování skákavých pohybů vrabců.

POMŮCKY: lano, obruč, kužele

POSTUP:

Rozdělíme děti do dvou skupin. Ke hře využijeme prostor ve třídě, v tělocvičně nebo venku na dvoře. Děti motivujeme krátkým vstupem: Kolik kroků udělá vrabec za sto roků? (Ani jeden – nechodí, ale skáče.) Skákej a počítej! Dva vrabčáci se chtějí vykoupat v kaluži na konci dvorku. Kaluž je malá a vykoupat se v ní může jen jeden vrabčák. Úkolem dvojic je přeskákat drobnými skoky dráhu ke kaluži. Kdo z dvojice ji přeskáče rychleji, ten se vykoupe. Lanem označíme start a obručí louži jako cíl. Kužely, kterými jsou například stromy, můžeme vytvarovat libovolný směr dráhy.

 

Na postřeh

ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI:

Činnost je zaměřená na rozvoj zrakového a sluchového vnímání, na rozvoj krátkodobé paměti.

POMŮCKY: textilní čelenky, různé předměty se zvukovými efekty

POSTUP:

Káně lesní si kořist na zemi vyhlédne za letu nebo v sedě na stromech, sloupech, kopách sena a balvanech. Nikdy mu neunikne. Máš i ty takový postřeh jako káně lesní?

Zrakový postřeh: Ze dvou dětí vytvoříme určitou pózu/kompozici. Například dvě děti spí jako myšky v díře, mají přesnou, statickou polohu. Vybrané dítě si musí přesně zapamatovat, jak myšky spí. Potom odejde za dveře a myšky viditelně změní polohu rukou, nohou…, případně si vymění trička… Úkolem dítěte je postřehnout změny. Ostatní děti můžou v případě potřeby dítěti pomoci nápovědnými otázkami. Měly myšky zavřené oči? apod.

Sluchový postřeh: Děti si dají přes oči textilní čelenku, aby neviděly. V úplném tichu vytvoříme ze začátku asi 2‒3 zvukové efekty, později i víc, např. cinknutí lžičkou o skleničku, trhání listu papíru, louskání prsty. Po odeznění zvuků si děti stáhnou čelenky z očí a snaží se říct nebo ukázat (z různých připravených předmětů na stolku), co zvuk vyvolalo. Činnost opakujeme několikrát, přičemž náročnost úkolu měníme podle schopnosti dětí se koncentrovat.

 

Poštolka a její kořist

ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI:

Činnost je zaměřená na rozvoj sluchového vnímání a orientaci v prostoru.

POMŮCKY: stolička, čelenka/šátek na oči, vlněné provázky

POSTUP:

Seznámíme děti s pravidly hry. Jedno dítě sedí na stoličce a na oči si stáhne textilní čelenku, aby nevidělo na ostatní děti, které stojí proti němu. Poštolka sedí v hnízdě a nesmí slyšet, že se někdo blíží. Ve třídě musí být úplné ticho. Napřed se dohodneme, které děti a v jakém počtu se přiblíží ke stoličce. Úkolem dítěte s čelenkou na očích je určit počet dětí, které se k němu přiblížily, prošly okolo něj. Ostatní děti kontrolují, jestli dítě řeklo správný počet. Ze začátku zvolíme nízký počet přibližujících se dětí (1‒3) a děti procházejí okolo poštolky v krátkých časových intervalech po jednom – což usměrňuje učitelka gestem. Až po praktickém pochopení pravidel hry zvýšíme počet dětí na šest. Roli poštolky střídáme.

 

Hladoví racci

ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI:

Činnost je zaměřená na rozvoj tělesné zdatnosti, manipulace s náčiním – házení, chytání.

POMŮCKY: pěnové míčky

POSTUP:

Lidé rádi krmí racky. Vyhozenou potravu racci akrobaticky chytají ve vzduchu.

Děti se rozdělí na dvě skupiny – jedna představuje racky na vodě a druhá lidi, kteří je krmí. Určíme si prostor vodní hladiny, na které plavou racci, a břeh, na kterém stojí lidé. Úkolem lidí je házet rackům pěnové míčky. Děti-racci se snaží chytat míčky, přičemž si pomáhají výskoky a různými akrobatickými dovednostmi. Nakrmený je jenom ten racek, který chytí aspoň dva míčky. Role si skupiny následně vymění.

 

Ukázky pochází z publikace Hlasy ptáků autorky Jozefy Chocholáčkové.