Každý učitel, který chce svou línou výuku zaměřit správně, by měl myslet na šest aspektů, jež by měla obsahovat. V knize Umění učit jsem tuto koncepci nazval SEXTANT a jejich stručná charakteristika je tato:

1) Struktura. Pokud žák získává poznatky, měl by si je umět smysluplně organizovat a utřídit. Je zde i potřebná dovednost porozumět jim a rozpoznat jejich relevanci, důvěryhodnost a kvalitu.

2) Rozhodování. Žák by měl umět zvolit správná řešení, zvažovat různé postupy, a pokud nějaké zvolí, vyhodnotí jejich efektivitu.

3) Argumentace. Někdy neexistují „správná“ řešení, ale jen podložený názor. A právě toto podložení důkazy, logikou, zdravým úsudkem je důležité.

4) Kreativita. Je vítáno a mělo by být i podporováno, aby žák nepotlačoval svou kreativitu a nápaditost a pokoušel se o nevšední řešení a inovace.

5) Řešení. Pokud má žák vhodné podklady a rešerše, jestliže položil správné otázky a hypotézy, měl by přistoupit k řešení – a realizovat je.

6) Reflexe. Každý projekt a práce, interpretace a analýza, činnost i prožitek by měly být evaluovány, hodnoceny a reflektovány. Jak z hlediska efektivity, tak i z hlediska kvality celého procesu nebo osobních emocí.

Tyto pilíře kvalitní výuky nejsou žádné postupné fáze jako třeba metoda E-U-R (evokace, uvědomění, reflexe), i když je zřejmé, že sběrem dat většinou hodina začíná a reflexí končí. Někdy však ani nelze všechny aspekty SEXTANTU při vyučovací hodině realizovat. Učitel je ale bere v potaz při přemýšlení o tom, jak by měla být hodina komplexní a promyšlená.

Jak vypadá využití ve vyučovací hodině? Učitel by rád realizoval aktivitu „Slavný Čech“. Žákům předloží úkol pro práci skupin: „Vyberte našeho slavného rodáka a napište o něm do školního časopisu.“ Žáci vybírají slavnou osobu, sbírají o ní informace, prohlížejí si obrazový materiál. Dávají informacím strukturu – dělají si poznámky, vybírají důležité body a významné dějinné uzly ze života osobnosti. Také je čeká rozhodování: jakou formu zpracování zvolí? Obvyklý článek, fiktivní rozhovor, komiks nebo snad reportáž z nějaké klíčové události jejího života? Kreativitě se meze nekladou! Jak ve volbě formy, tak i při zpracování nebo prezentaci výsledku. Je třeba také rozdělit úkoly členům týmu, využít jejich silné stránky, vybrat pro každého práci, která ho baví. Volby, jež žáci mají, a jejich rozhodování jsou osou kvalitně zadaného úkolu. Když o někom zpracováváme text, zaujímáme i nějaký postoj. Můžeme být objektivní nebo ne, pro své tvrzení ale máme důvody, argumenty. Když žáci všechno promysleli, rozdělili, naplánovali – jdeme na to! Toto je jimi zvolené řešení, za kterým členové týmu stojí a jehož zpracování věnují své úsilí. Na konec celé činnosti patří zhodnocení. Reflexe se může týkat jak vlastního výsledku práce, tak i tvůrčího a pracovního procesu ve skupině nebo žákovského hodnocení celé aktivity.

 

 

Ukázka pochází z publikace Líný učitel: Kompas moderního učitele, autorem je Mgr. Robert Čapek, Ph.D. (redakčně zkráceno). Všechny publikace z edice Líného učitele najdete v e-shopu Dobrá škola.