Štědrý den se slaví 24. prosince, je to očekávání slavného dne, kdy se narodí Ježíš, který se pravděpodobně narodil 25. 12. na Boží hod vánoční. Se Štědrým dnem je již od 14. století spojena večerní nadílka. K symbolům Vánoc patří: 

Betlém – vyrábí se z papíru, vosku, sádry, dřeva, těsta, kukuřičného šustí, keramické hmoty atd. Těžištěm jsou jesličky s děťátkem, Pana Marie, svatý Josef, osel a vůl. Obklopeni bývají pastýři, ovečkami, třemi králi a dalšími postavami ze života.

Zvon – je používanou ozdobou na vánočním stromku a motivem vánočních přání; symbolizuje naději, radost a lásku.

Jmelí – zavěšené jmelí do domu přináší štěstí a lásku, chrání proti zlým duchům a čarodějnicím. Štěstí souvisí s počtem bobulek – čím jich je více, tím více bude mít obdarovaný v příštím roce štěstí. Zvyk líbat se pod jmelím pochází od Keltů, kteří věřili, že jmelí zajišťuje plodnost.

My Vám nyní přinášíme dvě zajímavé aktivity na dobu adventu, kdy se těšíme na Vánoce!

 

Čerte, čerte, čertíku

Výtvarný záměr: vystihnout znaky čerta, pochopit vztah negativních a pozitivních prvků.

Výtvarná technika (postup): gumotisk.

Pomůcky: čtvrtky formátu A4, klovatina, kelímky na klovatinu, slabé vlasové štětce, černý a červený křídový pastel, ubrus, ilustrované obrázky čertů v knihách.

 

Motivace a hra:

Asociace na téma peklo – uhlí, kotel, čert, teplo, oheň atd.

Znaky čerta (popis) – na stoleček umístíme pohádkové knížky s různorodým ztvárněním čertů. Děti na základě ilustrací vyvozují charakteristické znaky čerta (rohy, ocas, dlouhý vypláznutý jazyk, černé tváře, kožich, kopyto, pytel, vidle, řetěz).

Rohy, kožichy, kopyta, ocas (hudebně pohybová činnost) – pohybově ztvárníme obměnu písně „Hlava, ramena, kolena, palce“. Na známou melodii ukazujeme na jednotlivé části těla: „Rohy, kožichy, kopyta, ocas, kopyta, ocas, kopyta, ocas. Rohy, kožichy, kopyta, ocas, jazyk, brada, uši, nos.“

Řetěz (týmová spolupráce) – postavení co nejdelšího řetězu z vlastních těl, přičemž každý hráč se smí dotýkat země jen jednou nohou a jednou rukou.

Realizace výtvarné činnosti:


Průhlednou klovatinu můžeme smíchat s trochou nadrceného pastelu, aby byla klovatinová kresba lépe viditelná. Štětec namáčíme do klovatiny bez použití vody a kreslíme s ní zvolený motiv. Děti mohou zachytit celou postavu nebo pouze portrét čerta. V průběhu činnosti ještě připomeneme podstatné znaky čerta, které by neměly být opomenuty. Po zaschnutí lepidla si řekneme, jaké barvy čerta charakterizují (černá a červená). Děti si zvolí buď jeden odstín, nebo využijí oba dva. Čtvrtku pokrývají hustou vrstvou pastelu, kterou prsty roztírají a vyplní jí všechna bílá místa, která nebyla klovatinou rezervována. Pokud děti kombinují černý i červený pastel a nechtějí, aby se jim odstíny mísily, rozmazávají nejprve červený pastel, umyjí si prst a pokračují s rozmazáváním černého pastelu.
Po dokončení vezmeme obrázek a pod proudem tekoucí vody vymyjeme klovatinu a s ní i barvu, která na ní ulpěla. Vhodné je gumotisk vymývat u většího umyvadla za dohledu pedagoga.

 

Závěr:


Hledání charakteristických znaků čerta – podle čeho poznáme, že se jedná o čerty? Na každém výtvoru hledáme typické znaky příslušící jen čertům.

 

Zpětná vazba:

• Zaplňují děti celý prostor pastelem?

• Otírají si důsledně prsty o hadřík při změně barvy pastelu?

• Byly překvapené, co se stalo s klovatinou pod proudem vody?

 

 

Na aktivitu Co si přeju k Vánocům se podívejte na další stránce!

Výtvarný záměr: výtvarně zobrazit vlastní přání.

Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika.

Pomůcky: čtvrtky formátu A4, černý fix / Centropen, pastelky, lepidlo v tubě, nůžky, stužky, anilinové barvy, širší kulaté štětce, nádoby na vodu, ubrus.

 

Motivace a hra:

Hádanka

Pod stromkem jsem,

v lese nejsem.

Hranatý jsem, nosím mašli.

To je radost, když mne našli! (vánoční dárek)


Co si přeji od Ježíška? (tichá pošta) – hru hrajeme ve skupinách u stolečků. Jeden začne, pošeptá své přání kamarádovi do ucha a ten ho pošeptá dalšímu, až přeběhne přání tichou poštou na konec řady, poslední ho nahlas vysloví. Děti se postupně střídají, vždy začíná u stolečku někdo jiný vyslovovat své přání.

Seznámení se s činností – dopis pro Ježíška bychom neměli podcenit, jak jinak mu dát najevo, co si doopravdy přejeme? Protože ještě neumíme psát, přání mu nakreslíme a nakonec ho ovážeme stužkou. Kreslené dopisy připevníme na nástěnku, aby je Ježíšek našel, a budeme průběžně sledovat, kdy si je odnese.

 

Realizace výtvarné činnosti:


Své přání kreslí děti černým fixem nebo Centropenem na čtvrtku ve tvaru čtverce a pastelkami vybarví. Může se jednat o jednu věc, kterou si děti nejvíce přejí, anebo o spoustu přání. Vytvoříme si pozadí pomocí anilinových barev, na které nakreslený dopis přilepíme. Anilinové barvy děti mohou zapíjet, malovat s nimi pruhy, skvrny – neztvárňujeme však nic konkrétního. Na závěr si děti vyberou barevnou stuhu, ustřihnou si ji na rozměry dárku, potřou lepidlem a přilepí na kresbu. Vázání nemusí tvořit kříž uprostřed, ale linie mohou ležet kdekoli (třeba i proto, aby moc nezakrývaly obrázek). Pokud děti umějí vytvořit mašličku, uvážou si ji samy nebo ji zhotoví učitelka. Tu si přilepí kamkoli na stuhu.

 

Závěr:

Diskuse s dětmi nad jejich pracemi (Co si přeješ dostat pod stromečkem?).

 

 

 

Přejeme všem učitelkám, dětem i rodičům, ať najdou pod stromečkem přesně to, co by chtěli nejvíc.

 

 


Ukázky jsou použity z naší publikace v edici Komplexní metodiky, z publikace Výtvarné náměty a techniky v předškolním vzdělávání. Autorkou je Mgr. Žaneta Křížová.