Charakteristika období v MŠ a jeho hlavní cíle

Čas čertů a Mikulášů se nám časově kryje s adventem, ale v mateřských školách bývá zvykem, že si nejdříve důkladně prožijeme čertovské radovánky a po nich se začneme chystat na Vánoce. V mnoha rodinách jsou čert a Mikuláš radostně očekáváni rodiči, kteří čerta používají i po zbytek roku jako strašidlo, když si nevědí se svým dítětem rady. Bohužel, snad už pouze výjimečně, ale stále se lze setkat s touto tendencí i v mateřské škole. Pro děti pak může být zážitek z Mikuláše stresem a traumatem, na které si nesou negativní vzpomínky po celý život. V tomto směru by se mateřská škola měla stát jakousi osvětou pro rodiče i děti. Měla by dětem umožnit, aby si samy zkusily být čerty i anděly, aby si k těmto postavám zachovaly úctu, ale ztratily strach. Měli bychom zajistit jakousi prevenci proti psychickým úrazům způsobeným tímto lidovým zvykem. K tomu nám může vedle jiných činností pomoct, když zkusíme hledat odpovědi na tyto otázky:

  • Kdo je to vlastně čert a kdo je anděl?
  • Kde je můžeme najít?
  • Co dělají, čím se živí, z čeho se radují, co jim vadí, jakou hudbu poslouchají, jaké písničky si zpívají, jak se jmenují?
  • Jaké to je, být andělem?
  • Jaké to je, být čertem?
  • A kdo jsem já? Jsem anděl, nebo čert?
  • Co je na světě andělské a co je čertovské?
  • Kdo je Mikuláš a proč nás obdarovává?

 

Činnosti jsou vypůjčeny z publikace Činnosti ke svátkům a tradicím v předškolním vzdělávání - Od PODZIMU DO ZIMY. Autorkami jsou Zuzana Kupcová, Hana Nádvorníková, Veronika Růžičková, Eva Svobodová a Alena Vondrušková.


Příležitosti k učení – hlavní vzdělávací cíle:

  • sbírat informace a pracovat s nimi,
  • rozlišovat protiklady (rychlý–pomalý, tichý–hlučný, hodný–zlobivý atd.),
  • rozvíjet fantazii a představivost,
  • rozvíjet kritické myšlení,
  • cítit se v prostředí mateřské školy bezpečně,
  • rozvíjet a zpřesňovat smyslové vnímání,
  • rozvíjet řečový projev, obohacovat slovní zásobu o nové pojmy,
  • rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti,
  • rozvíjet praktické dovednosti a tvořivé sebevyjádření.

 

Náměty na hry a aktivity


ČERTOVSKÉ POZDRAVENÍ

Bll, bll, bll, bll, bll, bll – čerti už jsou tu!

Zabouchají na dveře, kdo jim asi otevře?

Aleluja, aleluja, andělé se slétají,

hvězda svítí, křídla šustí, kdo je asi domů pustí?

(Hana Nádvorníková, Eva Svobodová)


KOHO ODNESL ČERT – POHYBOVÁ HRA

Děti běhají v prostoru na hudební doprovod. Když učitelka vypne hudbu, děti se posadí na bobek a zavřou oči. Učitelka pak jedno z dětí přikryje. Kdo zmizel, koho odnesl čert? Děti hádají jméno dítěte, které zmizelo. Pak odkryjeme deku – dítě je tu! Opravdu čert do pekla nikoho neodnesl!

 

ČERTOVSKÉ ČINNOSTI

Co se dá dělat v pekle?

  1. Mastit karty – můžeme si zahrát Černého Petra nebo Prší.
  2. Jíst kyselé zelí (kyselé zelí nám paní kuchařka může připravit – kdo chce, ochutná) – jak se při tom čerti tváří? Zkoušíme šklebení.
  3. Přikládat pod kotel – uděláme ohníček z klacíků a barevných odstřižků a foukáme do něj, aby pořádně hořel.
  4. Drbat si kožichy – jeden čert drbe druhého na zádech, pak se vymění.


HRA NA POPLETENÉHO ČERTA

Jeden čert žádá druhého, např. podrbej mě na zádech, na uchu, na tlapce. Druhý čert je popleta a drbe ho někde jinde (místo na tlapce třeba na uchu). První čert se zlobí: „To není tlapa, to je ucho!“


ČERTI PEČOU HOUSKY

S říkadlem si vyzkoušíme, jak pořádně připravit těsto.


[: Čertík peče housky,

uštipuje kousky,

čertice mu pomáhá,

uštipují oba dva. :]

(lidové říkadlo „Pekař peče housky“, zhudebněno na CD, Král, 2008)


Třítónová melodie je vhodná ke zpěvu i pro nejmenší děti. V předehře, mezihře a dohře oběma rukama předvádíme válení těsta. V první sloce máme pomyslné těsto v levé dlani, pravá do rytmu uštipuje a kousky odkládá, v repetici sloky ruce vyměníme.


 

ČERTICE

S dětmi rytmizujeme písničku:


Čertice vařily,

pod kotlem topily,

omáčku spálily a dostaly zlost.


[: Řekly si: mizíme, z pekla pryč frčíme, pro uhlí skočíme a brambor je dost! :]

(Veronika Růžičková)

Děti doplňují, co čertice dělaly (vařily, topily, spálily) a co si pak řekly (mizíme, frčíme, skočíme). Snažíme se o zřetelnou artikulaci. V doprovodu na klavír hrajeme levou rukou podle akordových značek jen oktávy. Trochu nám to bručí – jako v pekle. První doby v taktu zatěžkáme. Pomohou nám údery na bubínek nebo tamburínu, výborným čertovským nástrojem je drhlo – také hraje na těžkou první dobu. Pokud máme hrací roury boomwhackers, tak s nimi děti zkusí hrát hromadně na první doby v mezihře (nezpíváme, jen hrajeme melodii beze slov, abychom nepřekřikovali hrací roury). Po mezihře boomwhackers odložíme a zopakujeme první sloku. Pokud nehrajeme na nástroje, tak můžeme v mezihře jenom podupávat a přešlapovat z nohy na nohu.

 

 

 


ČERTOVSKÝ GULÁŠ

Všichni čerti stojí kolem „kotlíku“ – může posloužit obruč, ale kotlík může být i imaginární. Míchají a vymýšlejí, co všechno dát kotlíku do čertovského guláše – musí to být co nejvíce „zlobivosti“. Náměty vymýšlejí děti (ubližování, praní, bourání staveb, házení písku do očí…), učitelka přidá např. lakotu, pýchu, zlomyslnost, sobectví – co to je? Andělé shlížejí z nebe a mohou napovídat, jak to vidí oni.


Činnosti jsou vypůjčeny z publikace Činnosti ke svátkům a tradicím v předškolním vzdělávání - Od PODZIMU DO ZIMY. Autorkami jsou Zuzana Kupcová, Hana Nádvorníková, Veronika Růžičková, Eva Svobodová a Alena Vondrušková.