Otázky a odpovědi: Jak vzdělávat žáka s SVP?

Třídy pro žáky se speciálními potřebami realizují specializovanou podporu odborným personálem ve speciálních skupinách vhodnými metodami s redukovaným obsahem. Výuka vedená speciálním pedagogem nebo speciálně vzdělaným pedagogem v malých homogenních skupinách měla vést ke společenské integraci. V současnosti je podporován trend, že postižené děti by měly přijít do kontaktu s intaktními žáky co nejdříve. Inkluzivní vzdělávací programy kladou důraz na jedince. Vzdělávací systém, kurikulum se přizpůsobí dítěti, učitel si uvědomí, že tyto děti fungují jinak, učí se jiným způsobem a potřebují více času než jejich intaktní vrstevníci. Při práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné si uvědomit, že vzdělání neznamená pouze umět číst a psát, ale také vybavenost dovednostmi. V anglickém jazyce hovoříme o tzv. functional skills, které dětem umožní stát se hodnotnou součástí rodiny, komunity a společnosti. Děti jsou tak připraveny pro samostatný život v budoucnu (např. jsou schopny osobní péče).

Inkluzivní vzdělávání poskytuje metody a strategie, které dětem pomáhají rozvíjet se holisticky — po stránce fyzické, lingvistické, sociální, kognitivní a smyslové. Inkluzivní vzdělávání proto chápeme jako koncept vedoucí k sociální integraci (Mariga, McConkey, Myezwa, 2014). Podívejte se na nejčastější dotazy, které se k inkluzivnímu vzdělávání pojí. Mnohem víc (včetně praktických cvičení) jich najdete v publikaci Anglický jazyk od Petry Lexové a Jitky Tůmové, ze které také pochází tato ukázka.

1. U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně (žáci s LMP) lze nahradit části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich možnostem. U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně (žáci s LMP) lze nahradit části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich možnostem. V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů měnit minimální časové dotace vzdělávacích oborů (obsahů). To se týká i cizího jazyka a dalšího cizího jazyka.

- Lze tedy nahradit část nebo celý obsah kteréhokoli vzdělávacího oboru?

- Lze nahradit část nebo celý obsah několika vzdělávacích oborů zároveň?

- Lze měnit minimální časové dotace všech vzdělávacích oborů nebo pouze některých a v jakém rozsahu?

- Znamená to, že časová dotace se pouze přesune nebo je možno ji i pokrátit (redukovat), tedy že celkový součet časové dotace může být nižší (redukovaný)?

Ano, u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně (žáci s LMP) lze nahradit části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich možnostem.

V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů měnit minimální časové dotace.

Všechny tyto změny je možné realizovat v rámci podpůrných opatření pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení v individuálním vzdělávacím plánu konkrétního žáka v jeho nejlepším zájmu.

2. Jak pracovat s minimální doporučenou úrovní pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření v RVP ZV a jak jí rozumět?

Minimální doporučené úrovně jsou vodítkem pro pedagogy při tvorbě IVP především v rámci třetího stupně podpory. Pro žáky bez podpory a žáky s nižšími stupni podpory nejsou využitelné. IVP je ve třetím stupni podpory vytvářen na základě ŠVP a minimální doporučené úrovně jsou cílovou úrovní, kterou lze případně překročit. Pokud je vytvářen IVP pro žáka s podpůrnými opatřeními čtvrtého stupně, mohou být případně očekávané výstupy sníženy pod minimální doporučenou úroveň. Musí být ale náročnější než očekávané výstupy v RVP ZŠS.

3. Jak postupovat, pokud rodiče žáka se speciálními vzdělávacími potřebami požádají o nahrazení výuky dalšího cizího jazyka hodinami anglického jazyka?

K postupu při nahrazování výuky dalšího cizího jazyka vydalo MŠMT informace, které jsou zveřejněny na webu MŠMT . O odůvodněných případech rozhoduje ředitel školy po projednání se zákonnými zástupci, žáci nemusí dokládat žádné potvrzení. Na vysvědčení bude mít žák 2 známky. Jedna z anglického jazyka a druhá z prohlubování nebo konverzace anglického jazyka, protože se čerpá z hodinové dotace určené pro další cizí jazyk.

4. Jak máme přistupovat k hodnocení žáků se speciálními vzdělávací potřebami v hodinách cizího jazyka?

Při hodnocení těchto žáků by měl být kladen důraz zejména na průběžné hodnocení jejich snahy a práce v hodině. Žáci by měli mít pocit, že je učitel jen „nezkouší“, ale že je vnímá po celou hodinu, jak pracují. Hodnocení nemusí být a ani nemá být formální, známkované. Žáci by měli dostávat zpětnou vazbu průběžně. Učitel by si měl poznamenávat chyby, které se objeví, a to jak obsahového, tak jazykového charakteru. Jazykové chyby, které nebrání porozumění, může učitel nechat bez opravy, aby nebyla narušena plynulost práce či komunikace. Je vhodné na ně upozornit až ve zpětné vazbě tím, že učitel shrne chyby pro celou třídu (skupinu) a nepenalizuje konkrétního žáka za chybu, ale upozorňuje na možná úskalí. V průběhu hodiny je stále třeba žáky pozitivně motivovat, vyzdvihovat jejich úspěchy (i dílčí) a žáky chválit, aby zažili pocit úspěchu.

5. Je vhodné zařadit projektové vyučování, pokud jsou ve skupině žáci s LMP?

Projektové vyučování, kdy žáci společně řeší nějaký problém, je ideální příležitostí pro reálnou komunikaci. Tento typ vyučování neumožňuje žákovi pasivní sledování hodiny nebo aplikování jednoznačného postupu řešení, ale motivuje žáka pro aktivní přístup. Pokud jsou žáci zařazení do smíšených skupin, učitel dohlíží na to, aby se zapojili všichni žáci s ohledem na jejich individuální možnosti.

Jak se správně věnovat žákům s SVP? S tím Vám radí celá naše ediční řada Vzděláváme žáky s SVP na 2. stupni ZŠ

6. Existují nějaké postupy, jak lze co nejefektivněji aplikovat nové učivo do výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami?

Učitel by měl používat různé výukové strategie (navazovat na osvojené znalosti a dovednosti, dbát na kontext s novým učivem, volit různé strategie tak, aby zapojil žáky s různými styly učení, vést žáky ke kritickému myšlení a rozvíjet kreativní přístup k řešení různých problémů). Při všech činnostech musí mít učitel stále na paměti individuální možnosti žáků a jejich zájmy. Učitel by měl používat různé podpůrné strategie pro lepší pochopení obsahu a rozvoj jazyka (např. zvládnutí potřebné slovní zásoby — vytváření obrázkových slovníčků atd.) či postupně zvyšovat náročnost úloh atd.

7. Jak postupovat, pokud je naplnění očekávaných výstupů (v RVP ZV i v ŠVP) pro žáky příliš složité?

V takovém případě je řešením rozdělení učiva do dílčích pro žáka zvládnutelných částí a jeho opakování v různých variantách. Není vhodné zařazovat cvičení s abstraktními pojmy či úlohami, naopak je důležitá co největší míra konkrétních příkladů doplněných vizuální podporou. Ve skupině či třídě je nezbytné stále uplatňovat princip diferenciace výuky. Rovněž je důležité instrukce k úlohám zadávat krátkými jasnými pokyny a ty v průběhu výuky neměnit.

8. Musí všichni žáci splnit úkoly ve stanoveném (stejném) časovém limitu?

U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je důležité dbát na dodržování doporučení daných školským poradenským zařízením. Nelze očekávat, že ve stejném časovém limitu všichni zvládnou dokončit úlohu. U některých žáků by časový limit mohl způsobit zbytečné stresové situace a negativně ovlivnit výsledek. Podle jejich individuálních možností je vhodné žáky průběžně informovat o tom, kolik času zbývá, jak si mají práci rozvrhnout, před koncem můžeme odpočítat poslední sekundy atd.

9. Jsou pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami doporučené nějaké speciální pomůcky?

Nejedná se o speciální pomůcky, ale při výuce těchto žáků je vhodné využívat pomůcky, které napomáhají vizualizaci úlohy (různé obrázky, tzv. flashcard, obrázkové slovníky, šipky, kartičkami označené předměty rozmístěné po třídě). Dle možností lze zařadit práci s digitálními technologiemi. Je důležité mít na paměti, že někteří žáci mohou mít nižší motorické dovednosti, proto je vhodné volit takové aktivity, které podporují rozvoj jemné a hrubé motoriky.

Ukázka pochází z publikace Anglický jazyk, autorkami jsou Petra Lexová a Jitka Tůmová.

Kam dál? Přečtěte si také:

Odborné vzdělávání v roce 2018