Práce má v životě člověka významné postavení. Je pokládána za jednu ze tří základních aktivit (vedle učení a hry) mobilizující psychiku člověka. Je důležitá pro jeho důstojnou existenci, přináší mu materiální prospěch, dává mu pocit užitečnosti, uspokojení, sounáležitosti a přináší pocit seberealizace. Práce sama o sobě neslouží jen k vytváření hmotných statků nebo k poskytování služeb, ale dává lidem možnost sociálního kontaktu, díky práci lidé navazují přátelství, často i partnerské vztahy. Pro mnoho lidí je práce smyslem jejich života.

Většina lidí může zastávat celou řadu různých povolání, protože existují rozsáhlé možnosti kompenzace, vyrovnávání slabých stránek silnými a zejména možností výcviku specifických profesionálních dovedností a návyků. Pokud se však podíváme na dlouhodobé trendy v kariéře jedince a zamyslíme se nad jejím směrem, zjistíme, že přes náhodné výkyvy v jejím směru, má pracovní kariéra jedince určitý smysl – směřuje k dosažení pozice, práce, která uspokojí nejen základní potřeby člověka, ale také potřeby vyšší, např. potřebu seberealizace.

Každý člověk má také tendenci preferovat určité pracovní prostředí. Teorie RIASEC Johna L. Hollanda rozlišuje typy osobností pracovníků ve vztahu k hlavním druhům pracovního prostředí takto:


• Motorické - řemeslné prostředí - patří sem zemědělští pracovníci, strojníci, letci, řidiči nákladních aut, tesaři, maséři, opraváři, švadleny, malíři a natěrači, zedníci, slévači, bagristé, elektroinstalatéři, topenáři, dělníci ve výrobě atd.

• Intelektuální prostředí - matematici, chemici, fyzici, biologové, kybernetici, výzkumní pracovníci atd.

• Estetické prostředí - patří sem hudebníci, výtvarníci, aranžéři, sochaři, malíři, spisovatelé, básníci, fotografové atd.

• Podpůrné (suportivní) prostředí - patří sem např. učitelé, poradci, sociální pracovníci, diplomaté, psychologové atd.

• Přesvědčující (persuasivní) prostředí - patří sem např. státní funkcionáři, řídící pracovníci, úředníci pojišťoven, právníci, obchodníci, dealeři atd.

• Konformní prostředí - administrativní pracovníci, účetní, sekretáři, kontroloři atd.

 

Od Johna Lewise Hollanda (1919 – 2008), amerického psychologa a výzkumníka si pro poradenskou práci v oblasti kariéry můžeme vzít inspiraci tří předpokladů:

  • Každý člověk je jiný, než jsou ostatní lidé. Ke každému proto musíme volit individuální přístup.
  • Lidé mají sklon vybírat si zaměstnání, které odpovídá jejich vlastnostem, schopnostem, dovednostem, znalostem a hodnotám a tomu, co chtějí.
  • Každý z nás má sklon preferovat povolání patřící do jedné či více oblastí z šesti velkých skupin pracovního prostředí (R - motorické - řemeslné prostředí, I - intelektuální prostředí, A - estetické prostředí, S - podpůrné prostředí, E - přesvědčující prostředí, C - konformní prostředí).

Rozlišujeme tedy šest typů osobností podle pracovního prostředí, které odpovídá jejich zaměření. Označujeme je písmeny RIASEC. Každý z těchto typů vyhledává pracovní prostředí podle svého zaměření a předpokladů. Pro vedení kariérového poradenství je užitečná orientace mezi jednotlivými typy.

 

R – řemeslný typ

Typ člověka praktického, s řemeslnou zdatností a pochopením techniky. Osoby tohoto typu rády pracují rukama, s konkrétními předměty a na jasně definovaných úkolech. Zástupci řemeslného typu jsou rádi venku a dávají přednost fyzické práci. Zajímají se o nářadí a stroje.

Profese této skupiny vyžadují řemeslnou zručnost, pochopení techniky, tělesnou zdatnost a vytrvalost:

  • klasická řemesla - zedník, stolař, instalatér,…
  • pracovníci v zemědělství a lesnictví - ošetřovatel zvířat, lesník, rybář, …
  • pracovníci v potravinářství - kuchař, pekař, cukrář, …
  • technické profese - technolog, konstruktér, strojař, zubní laborant,…
  • pracovníci ve stavebnictví - zeměměřič, stavbyvedoucí, podlahář, …
  • pracovníci ve službách - údržbář, školník, popelář, …
  • pracovníci ve výrobě – montážní dělník, vazač, slévač, …
  • některé další profese - hasič, mistr odborné výchovy, střelmistr, řidič, opravář, strojvedoucí, …

 

I – vědecký typ

Typ osobnosti zkoumavý, s vědeckými schopnostmi. Typická je pro něj zvědavost, vynalézavost, intelektuálnost, přesnost, logičnost, racionalita a výkonnost. Osoby tohoto typu se rády hluboce zabývají duchovními či přírodovědnými problémy. Volí profese, kde mohou analyzovat, zkoumat, učit se, číst a studovat, psát, počítat apod.:

  • technické a ekonomické profese - stavební inženýr ve výzkumu a vývoji, agronom, chemik, biochemik, fyzik, …
  • informační technologie - informatik, matematik pojistného, systémové inženýrství, …
  • zdravotnictví - lékař (neurochirurg, kardiolog, ortoped, chirurg), bakteriolog, diagnostik, …
  • věda a výzkum další – detektiv, kriminalista, ekolog, vědecký pracovník v oblasti sociálních věd, sociolog, …

 

A – umělecký typ

Typ člověka s uměleckými schopnostmi, fantazií. Pro zástupce tohoto typu je typická tvořivost, výraznost, intuitivnost, otevřenost, citlivost, emoční labilita, nekonvenčnost, svéhlavost a idealismus.

Osoby tohoto typu se rády vyjadřují slovně či tvořivým způsobem:

  • umělci - výtvarník, hudební skladatel, spisovatel, herec, režisér, …
  • umělečtí řemeslníci - brusič skla, restaurátor, výrobce hudebních nástrojů, knihař, cukrář, …
  • některé další profese - projektant, kadeřník, designér, architekt, zubní laborant, ortodont, pracovník v reklamě

 

S – pečující typ

Typ osobnosti s výchovnými schopnostmi, společenský, přátelský. Je ochoten pomáhat druhým, bývá vřelý, soucitný, má pochopení pro druhé. Má radost z kontaktů s lidmi. Rád rozvíjí druhé, radí, poučuje, vzdělává, směřuje.

Osoby tohoto typu se rády a ochotně starají o druhé lidi:

  • pracovníci v pomáhajících profesích - sociální pracovník, kurátor, logoped, pedagog, psycholog, …
  • pracovníci v podnicích – personalista, pracovník vyřizování reklamací, …
  • pracovníci ve vzdělávání - učitel, poradce, vychovatel, …
  • pracovníci ve zdravotnictví - rehabilitační pracovník, zdravotník, pečovatel, …
  • některé další profese - advokát, policista, konzultant, průvodce, hosteska, …

 

E – podnikavý, vůdčí typ

Pro tento typ člověka je charakteristická podnikavost, obchodní zdatnost, sebevědomí, motivovanost, zaměřenost na úspěch, ctižádostivost, dominance, odpovědnost a společenskost.

Osoby tohoto typu motivují, přesvědčují a rády vedou, řídí a organizují:

  • pracovníci v podnicích – vedoucí pracovník (čehokoli), ekonom, pracovník marketingu, …
  • obchodníci - obchodní zástupce, prodejce, …
  • podnikatelé - majitel malé provozovny, podnikatel
  • ekonomické profese - pracovník v peněžnictví, bankovnictví pojišťovnictví, ekonomický a finanční poradce, burzovní makléř
  • některé další profese - bookmaker, politik, …

 

C – úřední typ

Typ osobnosti s předpoklady pro kancelářskou práci. Typická je pro něj pečlivost, přesnost, orientace na detaily, vytrvalost, pořádnost, praktičnost, přizpůsobivost, svědomitost.

Osoby tohoto typu pracují rády pořádně, přesně a s dobrou organizací:

  • řada úřednických profesí - důchodové zabezpečení, městské úřady, státní správa, pošta, bankovní přepážky, soudní zapisovatelé, …
  • pracovníci v podnicích a ve výrobě - administrativní pracovník, skladník, úředník ve výrobě, plánovač výroby, projektant, konstruktér, normovač, …
  • zpracovávání, evidence a kontrola údajů - účetní, operátor pro vkládání dat, auditor, pracovník v peněžnictví, finanční úředník, knihovník, …
  • některé další profese - hospodářský správce, pracovník v rejstříku, referent, hygienik, metodik, analytik, …

 

Dotazníkové zjištění profesního typu

Na zjištění typu profesní orientace existují komplexní psychologické dotazníky, např. Dotazník volby povolání DVP k zakoupení u Hogrefe - Testcentrum, s.r.o. Orientační variantou je Test profesního typu Františka Bělohlávka (1994), který je velmi zkrácenou verzí využití teorií RIASEC Johna Hollanda v dotazníku. Výstupem Bělohlávkova dotazníku je tak orientační posouzení profesního typu.

Kariérový poradce by však neměl skončit svou práci pouhým otestováním žáků. Cílem kariérového poradenství je umožnit žákům náhled na sebe sama, vlastní možnosti, orientaci na trhu práce v jeho celkové pestrosti a hlavně – naučit žáky činit svá vlastní rozhodnutí o další cestě životem a být za ně zodpovědný. Proto v rámci kariérového poradenství můžeme používat různé screeningové metody a cvičení jako pomoc žákům pro jejich ujasnění jejich další profesní cestu. Volba o dalším směru kariéry je tedy jen na žákovi, ne na kariérovém poradci! Při použití orientačních metod a cvičení v kariérovém poradenství musí poradce více naslouchat slovům, které žáci používají v kontextu výše uvedené teorie RIASEC.

Text pochází z chystané novinky Dotazník studijně profesní orientace. Autorkou textu je PhDr. Sylvie Navarová.