Práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je pro pedagoga vždy svým způsobem náročná a vyžaduje značné množství pedagogického umu a trpělivosti. Asi nejčastěji se potíže žáků s SVP objevují v mluvnici, a to při pravopisných a gramatických cvičeních, jazykových rozborech, ale mohou se objevovat i ve slohu či literatuře. V tomto ohledu mohou mít obtíže žáci se specifickými poruchami učení, zejména dyslexií, dysgrafií. Podobně na tom mohou být ale i jedinci s poruchami pozornosti (ADHD a ADD) nebo žáci s PAS. Různé typy podpory však mohou v hodinách českého jazyka potřebovat také žáci s jinými speciálními vzdělávacími potřebami − např. zrakovým či sluchovým postižením.

 

Jak na výklad?

V oblasti výkladu nového učiva v hodinách mluvnice je třeba vždy dbát na názornost. Doporučujeme vždy uvádět co nejvýstižnější příklady. Velmi vhodné je používat či vytvářet přehledy, tabulky, schémata. Většina učebnic běžně používaných ve školách tyto tabulky obsahuje. Některé však nejsou názorné či přehledné. Občas také obsahují zbytečně velké množství informací. Doporučujeme tedy obdobné tabulky a schémata vytvářet či zjednodušovat a v rámci výkladu je dávat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami k dispozici. Vzhledem k tomu, že se učebny, kde výuka probíhá, často mění, je lepší, když má žák k dispozici své vlastní tabulky a materiály, než když tabulky například visí na zdi. Doporučujeme je zalaminovat, a zvýšit tak jejich „životnost“.

U vzdělávání žáků s SVP je rovněž potřeba dbát na přehlednost a srozumitelnost zápisů na tabuli. Považujeme za vhodné dodržovat pevnou strukturu výkladů i zápisů na tabuli. Vizuální fixace je u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami velmi důležitá. Nebojte se využívat i obrázky a symboly. Určitě se vyplatí používat interaktivní tabuli nebo jiným způsobem promítat připravené, strukturované zápisky.

 

Procvičování

Při procvičování mluvnického učiva se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vždy dbáme na jasnost zadání cvičení a úkolů. Doporučujeme také střídat formy procvičování. Cvičení z učebnice doporučujeme doplňovat dalšími. Cvičení by pro žáky měla být zajímavá, a to jak po stránce formy, tak po stránce obsahu. Měly by se v nich objevovat věty z reálného života. Při procvičování by žáci se speciálními vzdělávacími potřebami měli mít k dispozici výše zmiňované tabulky a přehledy. Doporučujeme, aby byly k dispozici i další pomůcky − mluvnice, pravidla pravopisu, slovníky atd. Nakladatelé stále častěji vydávají k učebnicím také pracovní sešity. Vřele doporučujeme tyto materiály používat.

 

Prověřování znalostí

Mělo by být samozřejmostí, že jsou všichni vyučující seznámeni s doporučeními školského poradenského zařízení. Přesto se v praxi nezřídka stává, že se jimi neřídí. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou nuceni psát dlouhé diktáty či cvičení, jejichž zadání jsou pro ně složitá a nepochopitelná. Často také vypracovávají písemné práce s velkým množstvím úkolů, které jsou koncipovány jako čtvrtletní a je jim vyhrazena celá vyučovací hodina.

 

Forma testování

U prověřování pravopisných znalostí je vhodné vynechat diktáty a nahradit je např. doplňováním. Doporučujeme pečlivě formulovat zadání tak, aby je žáci mohli správně pochopit. Přesto se může stát, že je žáci pochopí jinak, než jste očekávali. Buďte vůči tomu tolerantní a snažte se co nejpřesněji pochopit jejich uvažování. Snažte se používat otevřené i uzavřené úlohy. Kombinujte a zkoušejte, jaká zadání jednotlivým žákům vyhovují. Zařazujte i typové úlohy z jednotných přijímacích zkoušek. 

Vyplatí se dbát i na grafickou jednoduchost a přehlednost zadání. Mnoho žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může několikastránkový test zcela vyvést z míry a nejsou schopni jej vyplnit, přestože znají odpovědi na jednotlivé otázky.

 

Podoba otázek a odpovědí

Samozřejmostí by mělo být tištěné zadávání úloh a testů. Vždy dbejte na správnou velikost písma, dostatek místa pro odpovědi a přehlednost zadání jednotlivých úloh. Rozhodně nedoporučujeme zadání diktovat nebo opisovat z tabule. V praxi se velmi osvědčuje, když si před samotným vypracováním testů nebo písemné práce žáci pečlivě přečtou zadání. To může probíhat formou společného hlasitého čtení nebo si jej může přečíst každý sám pro sebe. V každém případě by měl následovat prostor pro dotazy. Vyučující by je měl trpělivě zodpovědět. Předejde se tím mnoha nedorozuměním.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mohou psát těžko čitelným či nečitelným rukopisem. Doporučujeme tedy, aby jim při testech bylo dovoleno psát tiskacím písmem či využívat tablet nebo počítač. Kromě toho je možné prověřit jejich znalosti ústní formou. Ta se bohužel při hodinách mluvnice využívá poměrně málo, a mnoho žáků je tak vystaveno zbytečnému stresu a neúspěchu.

 

Starosti s literaturou

Hodiny literární výchovy považují mnozí za oddechové a zábavné, ale mnoha žákům se speciálními vzdělávacími potřebami mohou činit různé obtíže. Do rozpaků může některé z nich přivádět hlasité čtení. Přestože „pro sebe“ čtou velmi dobře a někdy i rychle, při hlasitém čtení se mohou zadrhávat, potíže jim mohou dělat dlouhá nebo cizí slova apod. I v tomto případě doporučujeme pečlivě číst doporučení školského poradenského zařízení a konkrétní žáky, kterým z důvodu určité speciální vzdělávací potřeby (např. dyslexie) uvedená činnost činí problémy, při ní nevyvolávat.

Opět se vyplatí při vysvětlování pojmů z literární teorie vytvářet a používat tabulky a schémata, aby se žáci v dané problematice měli možnost zorientovat. Stejně tak se vyplatí připravit požadovanou strukturu referátů či zápisů do čtenářského deníku. Žáky je potřeba s ní seznámit a vysvětlit jednotlivé body. Pozor – někteří žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (např. PAS) mohou mít problém s prezentací svých úkolů před celou třídou. Umožněte jim proto, pokud to jde, aby obdobný úkol splnili za upravených podmínek. Tedy např. předvedli svůj referát pouze vám.

Při koncipování povinné četby pečlivě vybírejte jednotlivé úkoly. Účelem hodin literární výchovy by mělo být, mimo jiné, přivést žáky k vlastní četbě. Nabízejte jim tedy zajímavé a aktuální tituly, umožněte též vlastní výběr. Dbejte na to, aby šlo o snadno dostupné knihy. Vybírejte i takové, které lze sehnat v audio podobě. Ukazuje se totiž, že pro některé žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je využití této podoby literárních děl zajímavou, často i klíčovou alternativou.

 

Slohová cvičení – mučení?

Také hodiny slohu mohou být pro mnohé žáky se speciálními vzdělávacími potřebami velmi náročné. Zejména jedincům s PAS činí někdy problémy vytvářet vlastní texty nebo psát o určitých tématech. Doporučujeme zprvu vytvářet opravdu krátké texty, bez citového zabarvení. Na začátku volte jednoduché slohové útvary − zprávy, inzeráty, úřední dopisy. Teprve poté je možno zvyšovat náročnost a také délku vytvářených textů. Někteří žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají naopak obrovskou fantazii, jsou tvořiví a vytvářejí zajímavé, v některých případech i překvapivě neotřelé texty. Snažte se jim vyjít maximálně vstříc a podpořit je, i když se jejich výtvory v mnoha aspektech vymykají z běžného standardu.

 

Ukázka z praxe

Z praxe bohužel známe mnohé příklady, kdy takové literární pokusy narážejí na necitlivost a nepochopení ze strany čtenáře. Příkladem je žák sedmé třídy s PAS, který psal slohovou práci, a to slohový útvar „popis pracovního postupu“. Místo běžného receptu nebo popisu opravy rozbité zásuvky ale napsal práci s názvem Jak jednoduše udělat z koně jednorožce. Přestože se jednalo o velmi zajímavý text svědčící o chlapcově bohaté fantazii, který navíc vyhovoval požadovanému psanému útvaru, byl hodnocen jako nedostatečný. Jeho vyučující jej navíc donutila práci přepsat. Verze, v níž chlapec popisoval přeměnu dřevěného houpacího koně v dřevěného houpacího jednorožce, u učitelky češtiny prošla a byla hodnocena podstatně lepší známkou.

Při slohových pracích dávejte dobrý pozor na přesnost zadání a výběr jednotlivých témat. Naučte žáky formulovat úvodní a závěrečné pasáže. Při samotném psaní jim umožněte využívat osnovu, kterou můžete dopředu připravit. Dopřejte těmto žákům dostatek času, nebo jim jej naopak zkracujte. V tomto ohledu se řiďte zejména doporučením školského poradenského zařízení. Ve třídě by vždy měly být k dispozici příslušné pomůcky, zejména pravidla pravopisu, slovník synonym, mluvnice.

 

Pár tipů na závěr

V rámci vzdělávání žáků s SVP je dobré:

  • dodržování postupů stanovených v doporučení školského poradenského zařízení;
  • dodržování postupů stanovených v IVP či PLPP;
  • spolupráce s odborníky;
  • dodržování struktur hodin;
  • používání pomůcek − tabulky, schémata, obrázky;
  • vizualizace − zejména zápisy na tabuli − přehledné, stručné, strukturované;
  • důkladné procvičování − různé způsoby a formy;
  • tvořivost;
  • využívání různých metod práce − projekty, skupinová práce;
  • vyhledávání a používání aktuálních informací;
  • empatie a nadhled;
  • spolupráce s asistenty pedagoga a ostatními učiteli;
  • sebehodnocení a sebekritika; • vzdělávání a sebevzdělávání

Bylo by ideální, kdyby jmenované zásady používali při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i těmi tzv. běžnými všichni učitelé. Domníváme se, že v tomto ohledu se v českém školství skutečně blýská na lepší časy. Objevuje se stále více učitelů, kteří umí pracovat s uvedenými žáky a jejich práce je baví.


Text pochází z publikace Nápravná cvičení - český jazyk a literatura. Autorkou je Jitka Kendíková.