Tipy na jednoduché výrobky s předškoláky a mladšími školáky

Květinový dárek

Výtvarný záměr: vytvořit prostorový objekt z papíru.

Výtvarná technika (postup): prostorová tvorba.

Pomůcky: barevné papíry, pravítko, kružítko, nůžky, lepidlo Herkules, karton, zelená tempera, mističky a štětečky na lepidlo, dřevěné špejle, polystyrenové kuličky, štětce, ubrus.

Motivace a hra:

Odjakživa byly květiny jedním z nejoblíbenějších dárků, a to jak pro svou krásu, tak proto, že díky nim můžeme někomu sdělit, že ho máme rádi. Protože ale každá, i ta sebekrásnější květina časem uvadne, vytvoříme květinu z papíru, kterou může mít ve váze celý rok.

Realizace výtvarné činnosti:

Učitelka na karton narýsuje kruhy a vystřihne. Děti je natřou z obou stran zelenou temperou. Dále učitelka připraví z barevných papírů proužky o šířce 2 cm. Proužky stříháme na výšku papíru. Děti si zvolí 2–3 barvy (od každé barvy si vezmou cca 4 proužky), pomocí šablony na určení délky proužku si nastříhají dostatečný počet proužků. Poté je slepují k sobě a vytvářejí tak okvětní lístky. Důležité je, aby se lístky na druhé straně nezmáčkly a nebyly později placaté.

Začínáme s lepením od okraje kruhu a pokračuje s řadami do jeho středu – pro plnost květu doporučuji vytvořit 3 kruhy okvětních lístků. Vnitřek lze vyplnit libovolně, my jsme použili polystyrenové kuličky. Nejprve děti nanesly do středu dostatek lepidla Herkules a na něj vsypaly kuličky. Druhá strana kartonu zůstává zelená, nic na ni nevlepujeme. Špejli obarvíme nazeleno a zastrčíme ji do žlábku kartonu. Na přehnutý papír si děti nakreslí tužkou půl listu – dvakrát, ten vystřihnou a nalepí na stonek.

Závěr:

Kytička (sociogram vztahů) – ke hře využijeme jednu vyrobenou květinu. Sedíme v kruhu na zemi, děti skloní hlavu do klína a dlaněmi si přikryjí oči. Učitelka položí květinu prvému z hráčů opatrně na nohy. Ten otevře oči, aby viděl, od koho ji dostal, a v tichosti ji jde předat dalšímu – tomu, komu chce sdělit, že ho má rád. Hra by měla probíhat v úplném tichu. Na závěr děti mohou sdělit, od koho květinu dostaly. Učitelka by měla sledovat, aby všechny děti květinu dostaly, příp. doplní činnost svojí vlastní květinou.

Muchomůrky puntíkaté

Výtvarný záměr: vytvarovat z papíru prostorový objekt – houbu, dotvořit její vzhled barvami a vymyslet jí nové druhové jméno.

Výtvarná technika (postup): kašírování s domalbou.

Pomůcky: noviny, tapetové lepidlo, lepidlo Herkules, misky na lepidla a tempery, štětce na lepidlo a tempery, toaletní/kuchyňské papírové ruličky, karton, nůžky, temperové barvy, vatové tyčinky.

Motivace a hra:

Hádanka

Parádnice jedovaté,
červené a puntíkaté?
Neberte si do komůrky
nikdy žádné _ _ _ _ _ _ _ _ _ (muchomůrky)

Hra na rozvoj prostorového vnímání, matematických představ – na jednotlivé čtvrtky zakreslíme puntíky a na další namalujeme muchomůrky odlišnou barvou klobouku. Muchomůrek musí být sedm od každé barvy s tím, že první muchomůrka bude bez teček, další s jednou tečkou, dále se dvěma, třemi… šesti. Čtvrtky s tečkami rozložíme vodorovně do řady a barevné muchomůrky bez puntíků svisle (viz obr.). Nejprve děti hledají obrázek červené muchomůrky s jednou tečkou a vloží ji do prázdného okénka, poté červenou muchomůrku se dvěma tečkami… Takto postupujeme dál až do zaplnění celého pole.

Seznámení se s činností – muchomůrka není jen červená, v lese můžeme narazit i na muchomůrku citronovou, zelenou, bílou, tygrovanou i růžovku. Nezapomněli mykologové objevit i další druhy jako např. muchomůrku modrou, černou, oranžovou? Pojďme vypěstovat z papíru muchomůrky známé i třeba neznámé. Abychom je nezaměnili s jinou houbou, poznávacím znamením muchomůrek budou klobouky poseté bílými tečkami.

Realizace výtvarné činnosti:

Učitelka vystřihne z tvrdšího kartonu kruhy pro základ klobouku. Děti si natrhají menší kousky novinového papíru a muchláním z nich tvarují malé kuličky, které přilepují lepidlem na kruh od jeho okraje ke středu. Abychom vytvarovali kulovitý tvar klobouku, směrem ke středu lepíme větší kuličky, nebo vrstvíme více menších. Po zaschnutí přilepíme papírovou ruličku (třeň) na spodní část plodnice.

Připravíme si tapetové lepidlo a zásobu natrhaných proužků novinového papíru. Kašírovat budeme pouze klobouk. Lepidlo nanášíme na papír prsty, proužky přikládáme na klobouk s překrýváním a nerovnosti průběžně vyhlazujeme. Proužky klademe i přes okraj klobouku.

Po zaschnutí tapetového lepidla houbu pomalujeme temperovými barvami bez použití vody. Malbu začneme kloboukem, pro který si děti zvolí libovolnou barvu bez ohledu na to, zda daná muchomůrka existuje či nikoli. Puntíky vytváříme vatovou tyčinkou namáčenou do bílé tempery. Jakmile máme klobouk suchý, vrhneme se na spodní část plodnice a třeň. Houbu otočíme kloboukem dolů, nejdříve vyplníme bílou barvou spodek klobouku a kořen nohy, houbu postavíme, přidržujeme si ji za klobouk a domalujeme zbytek nohy.

Závěr:

Pojmenování hub – podle předmětů, věcí, jevů typické pro danou barvu (muchomůrka jahodová, sluníčková, trávová, borůvková, noční apod.).

Zpětná vazba:

• Šly dětem trhat noviny na kousky? Netrhaly příliš velké/malé kusy?
• Dovedly vytvarovat z kuliček kulovitý tvar klobouku?
• Při výběru barvy klobouku tíhly k charakteristické, nebo fantaskní barevnosti?

Ptačí peříčka

Výtvarný záměr: vybrat si tvar peří a vystřihnout ho, zakreslit klasickou nebo dekorativní podobu praporu.

Výtvarná technika (postup): rezerváž zmizíkem.

Pomůcky: šablony peříček (příloha), tužka, malé nůžky, modrý inkoust, kulaté štětce, zmizíky, ubrus, skutečná pírka.

Motivace a hra:

Ukázka a popis ptačího pírka – z brku, který tkví v kůži, vychází osten, z nějž vybíhají větve s paprsky tvořící tzv. prapor. Paprsky sousedních větví se překrývají a v místech křížení se vzájemně propojují háčky. Vzniká tak pevná hustá „síť“. Peří se časem opotřebí, neplní už svou funkci, ptáci proto peří pravidelně obměňují tzv. pelicháním. Pelichání probíhá postupně, aby ptáci neztratili schopnost letu.

Pozorování barevných per od různých ptáků – bažant, sojka, páv, havran apod.

K čemu slouží pera ptákům (teplo, let) a k čemu slouží člověku (ke psaní, plnění polštářů a peřin, indiánské čelenky)?

Realizace výtvarné činnosti:

Děti si vyberou jednu z nabízených šablon ptačích per již obkreslenou na čtvrtce (zručné děti si mohou šablonu pera obkreslit samy). Pero pečlivě vystřihnou malými nůžkami. Celé ho potřou inkoustem, který se velmi rychle vsákne do papíru. Nejprve zmizíkem nakreslí osten táhnoucí se po celé délce až ke špičce. Prapor děti mohou pojmout jakkoli – buď kreslit pouze paprsky a zachytit tak klasickou podobu pera, nebo kromě paprsků zaznamenat i vzory na peří. Protože pracujeme jen s bílou, můžeme toho docílit různými vlnkami, pruhy, kruhy, tečkami apod.

Závěr:

Vytvoření ptáčka z ptačích per – při dostatečné zásobě vytvořených per lze nakreslit přiměřeně velkého ptáka a ptačími pery ho ozdobit. Pojmenování druhu.

Zpětná vazba:

• Zvládají děti vystříhat detailní části šablony?
• Přiklánějí se k zobrazení klasické, nebo dekorativní podoby pera? Proč volí právě tento vzhled?

Inspirace pro váš nákup: