Výtvarné projekty

 

Konkrétní cíle pro tuto činnost:

  • Zvládat správné držení tužky, lehkou práci se štětcem, pracovat s nůžkami a lepidlem
  • Navrhnout a vyzkoušet si své výtvarné pojetí „průsvitnosti“
  • Vytvořit 3D model moře, uplatňovat vlastní nápady a fantazii

 

Téma vody nabízí mnoho námětů na výtvarné ztvárnění (moře, řeka, rybník) a jejich individuální zachycení dětmi. Proto jsme toto množství možností a nápadů využili k tvoření. Mimořádně povedeným námětem byly medúzy s chapadly z krepového papíru, které jsme nalepili na společný velký obraz moře doplněný o další živočichy.

Dále jsme, kromě obrázků, vyrobili s dětmi i dlouhodobou 3D instalaci moře na školním okně. Několik modrých šátků, žlutý břeh z látky, stromy a hlavně spousta živočichů, lodě a vor zdobily naše okno asi měsíc a děti si tam spontánně chodily samy hrát. To pokládám za mimořádně důležité – dát dětem možnost každodenně přetvářet herní miniprostor a neustále do něj vnášet něco nového v rámci vlastní spontánní hry. A nezáleží na tom, zda si tam hraje jedno dítě samo nebo jsou dvě či více.

Individuální prostor pro vlastní hru (zde moře na okně) sice dítě, které je jazykově nebo jakkoli znevýhodněné, mezi ostatní děti nevtáhne nebo vtáhnout nemusí, ale může nám o něm hodně říci a tím pomůže hledat cesty k jeho zapojení do společných aktivit. Například dětem s ADHD může přinést odreagování a ventilaci vnitřních pocitů.

 

Proč máme s vodou šetřit, když jí je tolik?

 

Konkrétní cíle pro tuto činnost:

  • Vhodně formulovat vlastní myšlenky, mluvit samostatně, klást otázky
  • Respektovat druhého mluvčího – nechat mluvit kamaráda, dokázat mu naslouchat
  • Uvědomit si důležitost vody, její cirkulaci
  • Uvědomit si, jakou vodu je vhodné či nevhodné pít
  • Rozvíjet smysly – sluchové vnímání vody
  • Seznámit se s funkcí vodních nádrží
  • Uvědomit si nebezpečí vody (nezavřená vodní baterie až povodně)

 

Toto téma je poměrně náročné i pro starší děti. Povídat si lze o tom, kolik vody je na naší planetě, ale také o tom, že slaná voda se nedá pít ani použít na zahradě. Klademe dětem otázky:

  • Kde se bere sladká voda, známe nějaký potok?
  • Odkud teče a kam?
  • Proč je voda v moři slaná?
  • Jaká voda je v řece, dá se pít?
  • Jak poznáme čistou vodu?
  • Jak se čistí voda?
  • Jaká je dešťová voda?

 

Při rozhovoru je dobré použít vhodné obrázky nebo využít pokusy (viz pokus s čištěním vody). Zde je vhodné vrátit se ke koloběhu vody, který je možné doplnit o nové poznatky – např. důležité zadržování vody v přehradách, prakticky postavit přehradu v pískovišti, kaskádu přehrádek na školní zahradě, popř. příležitostně i na potůčku. Vhodný je poslech některých částí symfonické básně B. Smetany „Vltava“, poslech pohádky, povídky s mořskou tematikou, realizace různých tematicky zaměřených pohybových činností a výtvarné pojetí vodních toků.

 

Pokusy s vodou II.

 

Konkrétní cíle pro tuto činnost

  • Soustředit se na sledování pokusu, vymýšlet vlastní návrhy
  • Zapamatovat si některé poznatky – z vysvětlení probíhajících jevů
  • Formulovat slovně svoje názory, zážitky a zkušenosti
  • Ověřit si poznatky při přípravě stravy a nápojů

 

Nyní si vyzkoušíme, zda voda unese i něco tekutého. Co udělá voda, pokud do ní přilijeme různé tekutiny (voda + olej, voda + cukerný roztok, slaná + sladká voda)? Promýšlíme, proč se nám snáz plave ve slané vodě. K vysvětlení nám může pomoci pokus s vajíčkem ve vodě.

Druhá řada pokusů je tentokrát abstraktnější, pro děti více z „říše kouzel“. Kombinace vody, těžkého sladkého sirupu a lehkého oleje ve vysoké sklenici je mimořádně působivá. Děti pochopí princip různé váhy kapalin i při představě mastných ok plovoucích na polévce nebo si uvědomí, že přidáme-li do vody cukr ve formě sladkého sirupu, pak bude tato tekutina těžší než voda a klesne ke dnu.

Dobrým příkladem pokusu s hustotou vody je také ponoření vajíčka do sklenice vody. V čisté vodě se vejce potopí na dno. Když ale vodu dostatečně osolíme, zvýšíme tím její hustotu a voda pak vejce „unese“, takže se v ní najednou vznáší. A protože je slaná voda pořád dokonale průhledná, vypadá vajíčko opravdu „začarovaně“.

Dobrou pomůckou při vysvětlování hustoty kapaliny je tady představa plavání v moři, které je snazší než ve sladké vodě. Řada dětí se v tomto věku učí plavat, u moře většina z nich byla a svoje zážitky s plaváním děti rády sdělí.
Při pokusech s olejem na vodě lze starší děti zaujmout i vyprávěním a obrázky tankerů převážejících ropu – spolu s vysvětlením, jaký problém představuje, když ropa unikne z lodi ven do moře.

 

Jak se žije na poušti?

 

Konkrétní cíle pro tuto činnost:

  • Logicky rozpoznat, kde prší hodně, kde málo a kde neprší vůbec, kde je jen led
  • Uvědomit si nebezpečí z nedostatku vody
  • Využít poznatků některých dětí z obytu v teplých krajinách
  • Nacházet informace v knížkách – najít obrázky pouští a zvířat, která tam žijí
  • Umět vysvětlit pojmy karavana, oáza, kaktus
  • Zvažovat a navrhovat možnosti strategie přežití na poušti, porovnávat potřeby množství vody některých živočichů a rostlin
  • Učit se poznávat a prakticky správně zavlažovat teplomilné rostliny

 

Proč kaktusy píchají? Využijeme vyprávění dětí o zážitcích z dovolených s prohlížením fotodokumentace i četby pohádek a povídek z různých zemí. Aktivity navazující na předchozí vyprávění nad obrázky na téma poušť, rostliny a zvířata v ní nás dovedou k porozumění pojmům, jako je oáza, kaktus, písečná duna, studna, karavana, kompas.

Navazovat může výtvarná činnost – malování vlastní představy pouště nebo výroba 3D figurek zvířat z papíru – velbloudi, sloni, koně (podle věku a zdatnosti dětí). V praktických činnostech se lze věnovat pěstování a zalévání kaktusů – péče o kaktusy ve třídě.

 

Zpětná vazba celého tematického bloku

Otázky pro učitelku:

  • Zaujal tematický blok všechny děti?
  • Vytvořily si základy některých postojů z hlediska ochrany přírody?
  • Pochopily děti prostřednictvím realizovaných pokusů a aktivit některé sledované jevy?
  • Porozuměly všemu, o čem jsme mluvili?
  • Chápou, jak a proč je pro nás voda důležitá?
  • Získaly nové poznatky o vodě a jejích formách i o různých živočiších a rostlinách, žijících např. na poušti nebo v jiných přírodních podmínkách?
  • Mají děti snahu s vodou více šetřit (např. zavírat kohoutek po umytí rukou, pouštět vodu menším proudem)?
  • Dokázaly být k sobě navzájem ohleduplné, např. nechat domluvit kamaráda?
  • Dokázaly si navzájem pomoci při řešení úkolů?
  • Zvládly bez konfliktu spolupracovat při hře?
  • Dokázaly přijmout prohru svého týmu?
  • Byly dostatečně trpělivé při dlouhodobém pozorování?
  • Projevovaly ve výtvarných činnostech dostatek představivosti, mají dost praktických dovedností?
  • Pokud je ve třídě dítě (nebo více dětí) z cizojazyčného prostředí, což je dnes běžné, nebo dítě s handicapem, porozuměly i tyto děti alespoň v omezené míře danému problému? Zaujalo je to a dokázaly být součástí celého kolektivu?
  • Co je třeba ještě zopakovat, upravit podmínky, zrealizovat příště jinak?
  • Komu je třeba věnovat vyšší individuální péči?

 

Závěr

Jak již bylo řečeno, téma vody je široké a lze ho uchopit z mnoha stran. Jak hravých, zábavných, tak poměrně vážných. Hraní si na moře, pokusy, výtvarné ztvárnění čehokoli souvisejícího, všechno je pro děti přitažlivé. Mohlo by se zdát, ze předškolní děti jsou příliš malé na chápání problematiky šetření vodou nebo jejího znečistění, že tato „vážná“ témata na půdu mateřské školy ještě nepatří. Opak je ale pravdou. Děti velmi ochotně přijmou vážnost tématu a zodpovědnost za vlastní jednání. Mají pocit, že se vyrovnají dospělým, když řeší „vážné“ věci. A pokud se takové téma uchopí zajímavě, přitažlivě a hravě, změní se jejich chápání „obyčejné“ vody natrvalo. Koneckonců, budou to ony, kdo v budoucnu ponesou za svou planetu odpovědnost.

 

 

Ukázka pochází z publikace Aktivity pro dobrodruhy - Tajuplný les, autorkou ukázky je RNDr. Jenny Andresková, DiS.