Správné držení těla dítěte - teorie i praxe

Co to je správné držení těla?

Obvykle se uvádí, že se jedná o individuálně optimální vzpřímenou polohu těla. To však znamená, že každý stojí trochu jinak, protože má jinak dlouhé kosti, jiný tvar, jinak robustní kosti a lebku atd. Ale jde o to, aby vzpřímená poloha byla co nejekonomičtější, klouby byly v dobrém – centrovaném – postavení, a tedy vyžadovaly co nejméně námahy – svalové síly – k udržení vzpřímené postavy.

Podpora správného držení těla u nejmenších dětí spočívá v každodenní podpoře veškerého pohybu, protože tím se zpevňuje většina svalů a podporuje se jejich funkčnost. Současným problémem je spíše celková svalová ochablost předškolních dětí než vysoký tonus a případné zkrácení. Velmi negativně působí na držení těla dlouhodobá nečinnost a setrvávání v jedné poloze.

Při hrách a řízeném cvičení lze postupně zařazovat polohy, kdy je tělo protažené v lehu a stoji, vytažené a vzpřímené v sedu, kleku, stoji (např. při hře na sochy), nebo kdy je třeba udržovat rovnováhu nebo tělo zpevnit (rovnovážné stoje, převaly). Přirozeně lze k těmto pohybům přidávat polohy paží (vzpažit, mávat jako křídly, kroužit jako lopatkami...).

Po čtvrtém roce – podle vyspělosti dětí – lze ukázat správné, vzpřímené a pěkné držení těla – hrát si na rytíře, princezny, tanečnice a jiné postavy, které by mohly děti k pěknému držení těla motivovat. Lze pak i postupně slovně připomínat ve vhodných okamžicích „...narovnáme se, jsme krásně rovní, rosteme jako kytičky...“

Postupně pak lze zařazovat přímo polohy a cviky, které se váží k jednotlivým problematickým částem těla:

přitahovat bradu ke klíčním kostem
kroužit rameny a stlačovat je dolů
upažit mírně vzad
předklonit se v tureckém sedu a v sedu roznožném
v lehu přednožit a šlapat na kole nebo ohýbat špičky aj.

K podpoře správného držení těla a posílení vhodných svalových skupin slouží také lezení po prolézačkách a cvičení na nářadí. Takový pohyb posiluje pletenec ramenní, zádové svalstvo i hýžďové svalstvo, pokud jsou prolézačky provazové, pak také udržování rovnováhy zpevňuje svaly celého těla i hluboký stabilizační systém. Na nářadí je pak dále možné záměrně volit konkrétní cvičení, např. přitahování v lehu po lavičce, případně i po lavičce šikmé, přitahování v lehu vzadu, přeskoky stranou přes lavičku ve vzporu stojmo apod. Tato cvičení potřebné svaly zatěžují a zpevňují.

Pro podporu držení těla je třeba také zařazovat několik vyrovnávacích cviků i mezi jiné činnosti během dne, především při statické práci – při kreslení a modelování, při poslechu četby apod. Je vhodné občas dětem doporučit změnit polohu sezení, doporučit třeba i leh při poslechu četby. Je vhodné také činnost na chvíli přerušit a provést několik cviků v sedu, viz dále. Učitelka by držení těla dětí měla mít na paměti během dne a při vhodné příležitosti, ovšem nenásilně, dětem vzpřímení připomenout. Nesmí se to však stát stálým a přehlíženým napomínáním typu „Narovnej se...“.

ČINNOSTI A NÁMĚTY pro podporu správného držení těla

Čarování

Učitelka čaruje a zaklíná děti do různých poloh, pokyny motivuje podle věku a vyspělosti dětí může použít jednoduché veršíky:

„Čáry, máry...“ všechny děti jsou na špičkách a vytáhnou se pažemi vysoko až do stropu – „Když já se natáhnu, až na strop dosáhnu.“

„Čáry, máry...“ – všechny děti sedí jako turci, tělo zpříma – „Já jsem turek od okurek, kouknu sem a kouknu tam, na všechny se usmívám.“

„Čáry, máry...“ – všechny děti stojí rozkročmo – „Už je brána otevřená, zlatým klíčem odemčená, projedeme jí na koni, kdo chce, ať nás dohoní.“

„Čáry, máry...“ – všechny děti sedí rovně – „Takhle sedí na trůně pan král v zlaté koruně.“

„Čáry, máry...“ – všechny stojí na jedné noze – „Já jsem čáp Klapyklap a mám rybník plný žab.“

Pozor na...

Volbu přiměřených poloh: pro malé jednoduché – základní, pro větší obtížnější, rovnovážné i s polohami a souhyby paží. Ve hře lze rozlišovat pokyny pro mladší a starší děti.

Na kašpárky

Při hudbě (na klavír, rytmizace na bubínek, reprodukovaná hudba) se děti volně pohybují, uvolněně poskakují, třeba i jako loutka na provázcích pohazují všemi končetinami. Jakmile hudba přestane hrát, zkamení ve vzpřímeném stoji s co nejlepším držením těla. Učitelka provádí kontrolu a může opakovat základní pokyny – „hlava zpříma, dlouhý krk, ramena dolů, hrudník vystavíme na sluníčko, zatáhneme bříško...“ Opakuje se.

Pozor na...

Hra by měla být zábavou, děti mohou poskakovat zcela volně, ale měly by dokázat na signál – přerušení hudby – ihned zaujmout správnou polohu a chvíli v ní vydržet. Jde i o to, aby si uvědomovaly, jak se správně drží tělo. Opakovat by se měla vícekrát, pokud děti baví.

Cvičení s overbally

Stoj – overball na zemi před tělem – jedno chodidlo na overballu – kutálet jím mírně vpřed, vzad, dokolečka, totéž druhá noha. Sed pokrčmo roznožmo na overballu – pérovat, kutálet overball mírně vpřed, vzad, stranou, kutálet dokolečka – „nakreslit zadečkem kolečko“ na jednu a druhou stranu, ale nespadnout. Snažit se udržet i vzpřímený trup.

Sed pokrčmo roznožmo na overballu – mírně zvednout jednu nohu, pak druhou, případně chvíli se udržet s oporou jen jedné nohy, druhá nad zemí. Snažit se udržet vzpřímený trup.

Vzpor klečmo – kolena na overballu – kutálet kolena na overballu mírně vpřed a vzad, u vyspělých téměř do vzporu (kliku) ležmo.