Jaké aktivity děti správným způsobem rozmluví? Jak děti bavit a zároveň s nimi řeč trénovat? A co všechno lze podniknout s obyčejným obrázkem? V článku přinášíme různé formy a metody práce s básničkami a obrázky, na jejichž základě děti postupně naplňují očekávané výstupy RVP PV.

 

Práce s říkadly a básničkami

Dříve patřilo učení básniček k činnostem, které se dítě běžně učilo. Trénovalo tak svou paměť, výslovnost či slovní zásobu. Dnes tomu tak bohužel není. Podle Kutálkové (1996) se doma básničky vůbec neučí 15% chlapců a 7% dívek. Dalších 21% chlapců a 10% dívek se básničky učí nerado. Celkem tedy třetina chlapců a pětina dívek předškolním věku nemá k poezii dobrý vztah.

Říkadla a básničky patří neodmyslitelně k vývoji dětské řeči. Už jen kvůli tomu, že se při jejich osvojování používá rytmus, procvičuje se paměť, dochází k tělesnému kontaktu. Pro lepší zapamatování básniček či říkadel používáme pohyb, napodobování nebo dramatizaci textu. Tím rozvíjíme i koordinaci pohybů a učíme dítě konat více věcí najednou.

Bohužel existuje spousta případů, kdy dítě přijde ve třech letech do mateřské školy a nezná ani jediné říkadlo, básničku či rozpočítávadlo. Je důležité, aby dítě před příchodem do mateřské prošlo tzv. individuální fází učení básniček. Dítě, které neumí žádné básničky a neumí se je ani učit, to má v mateřské škole o dost složitější, protože nejprve musí projít první fází učení básniček a až poté dokáže s básničkou pracovat.

Důležitá je také motivace, kterou dospělí použijí při osvojování básničky. Když dospělí dítě dostatečně nezaujmou, potom dítě učení básničky nebaví. V případě, že rodič dítě dokonce nutí, aby se v danou chvíli naučilo recitovat básničku, může tím způsobit nechuť k celkovému učení básniček. Proto se doporučuje hlavně trpělivost v předčítání básničky a tvůrčí originalita. Například provádět básničku s různými gesty, dramatizací aj.

Každé dítě se básničku učí jinak dlouho. V momentě, kdy se naučí svou první básničku, začíná to pro něj být zábava a další básničky už se učí snadno a s nadšením. Svou významnou roli zde hraje mateřská škola, protože díky ní se „dětský zásobník básniček“ velmi zvětšuje. Děti se společně s pedagogem učí říkadla, básničky nebo rozpočítávadla k různým příležitostem nebo situacím.

V rámci rozvoje řečových dovedností se učí pracovat s básničkou, např. vnímat text básničky, vymýšlet vhodný taneční doprovod, určovat první nebo poslední hlásku v určitých slovech, vymýšlet synonyma, antonyma nebo postupně kreslit obrázek při recitování říkanky. Pro zpestření může pedagog použít jazykolamy nebo hádanky, zejména rytmické. 

 

Vhodné aktivity, aneb Jak ve školce dítě zaujmout básničkou?

a) Najdi rým

Cíl aktivity: rozvoj slovní zásoby, představivosti.

Pedagog přečte dětem básničku a úkol dětí je buď rým najít, nebo ho vymyslet.

b) Vymysli pohyb

Cíl aktivity: rozvoj fantazie, myšlení.

Pedagog nejprve zarecituje básničku. Úkolem dětí je vymýšlet pohyb.

c) Vytleskávání

Cíl aktivity: rozvoj sluchového vnímání, rytmu.
Děti společně s pedagogem vytleskávají buď určitá slova básničky, nebo konečné rýmy.

 

Práce s obrázky

Obrázky jsou pro děti zajímavou motivací. U tří až čtyřletých dětí začíná pedagog popisem obrázku nebo vyhledávání objektů (osob, zvířat) na něm. U dětí čtyř až pětiletých by měl pedagog zařazovat aktivity, kde děti s obrázky manipulují, hledají v nich rozdíly nebo je uspořádávají, např. podle časové posloupnosti. Předškoláci by tyto činnosti měli bez problémů zvládat a pedagog by měl zařazovat obtížnější aktivity. (Bednářová, 2015)

 

Aktivity s obrázky:

a) Vyhledej na obrázku

Cíl aktivity: rozvoj logického vnímání, pasivní slovní zásoby, zrakového vnímání.
Pedagog ukáže dítěti obrázek, na kterém má za úkol najít určité předměty. Úkolem dítěte je ukázat jen určité předměty.

b) Co do pohádky nepatří

Cíl aktivity: rozvoj logického vnímání, aktivní slovní zásoby.
Po prohlédnutí obrázku mají děti za úkol říci, co se do obrázku nehodí a proč. Po ukončení aktivity pedagog vyzve dítě, aby „nesmysly“ spočítalo.

c) K čemu předmět slouží?

Cíl aktivity: rozvoj logického myšlení, paměti.
Pedagog rozdá dítěti různé kartičky s jednoduchými obrázky typu židle, svetr, sáňky, auto, míč apod. Úkolem dítěte je popsat aktivitu, při níž daný předmět využijí.

d) Najdi předměty začínající na hlásku…

Cíl aktivity: rozvoj sluchového vnímání, slovní zásoby, zrakového vnímání.
Pedagog předloží dětem obrázek, na kterém vidí spoustu různých předmětů. Úkolem dítěte je ukázat a pojmenovat všechny předměty začínající na určitou hlásku. Gradací aktivity by mohla být slabika nebo slova končící na určitou hlásku.

e) Prohlédni, zapamatuj, řekni!

Cíl aktivity: rozvoj zrakového vnímání, paměti, slovní zásoby.
Dítě má za úkol si prohlédnout obrázek a zapamatovat si co nejvíce detailů. Důležité je, aby na prohlédnutí obrázku mělo dostatek času. Poté obrázek otočíme a dítě má vyjmenovat co nejvíce předmětů, které si z obrázku zapamatovalo.

f) Je to pravda?

Cíl aktivity: rozvoj souvislého vyjadřování, rozvoj sebedůvěry.
Pedagog předloží dětem obrázek. Dítě si ho pořádně prohlédne a poté se ho pedagog ptá na několik otázek. Úkolem dítěte je říci, zda je to pravda, nebo ne, a dokázat prosadit svůj názor. Například: 

Pedagog: „Na stole jsou čtyři jablka“

Dítě: „To není pravda. Na stole jsou tři jablka“

Pedagog: „Opravdu?“

Dítě: „Ano“

Samozřejmě pedagog musí dítě, se kterým pedagog aktivitu provádí, znát a vědět, jak k němu má přistupovat.

g) Popis obrázku

Cíl aktivity: rozvoj souvislého vyjadřování.
Dítěti necháme dostatek času, aby si obrázek prohlédlo. Poté ho pedagog vyzve, aby obrázek popsalo. Pedagog by měl dítěti trpělivě naslouchat, příp. mu dopomoci vhodnými otázkami.

 h) Co se asi stalo?

Cíl aktivity: rozvoj souvislého vyjadřování, slovní zásoby, představivosti a fantazie.
Pedagog přinese do třídy obrázek, na kterém bude nakreslený např. hořící les. Úkolem dětí je popsat, co předcházelo vzniku požáru.

i) Co se mezitím stalo?

Cíl aktivity: rozvoj souvislého vyjadřování, slovní zásoby, vnímání času.
Pedagog rozdá dítěti dvě kartičky. Na kartičkách je znázorněn začátek a konec pohádky. Úkolem dítěte je vymyslet a říci ostatním, co se odehrálo mezi nimi.

j) Charakterizuj roční období

Cíl aktivity: rozvoj souvislého vyjadřování, rozvoj slovní zásoby.
Pedagog rozdá dětem obrázky, které charakterizují roční období. Úkolem dítěte je poznat, o které roční období se jedná, a poté ho popsat.

Text pochází z publikace Činnosti k rozvoji řečových dovedností v předškolním vzdělávání, autorkou je Marta Kryčová.