Význam pohádek v dětství a zejména v předškolním období, které je s ním nerozlučně spjato právě tím způsobem, jak dítě vnímá, posuzuje a chápe okolní svět, je jedinečný a nezastupitelný. Dítě zvládne život ve společnosti pouze tehdy, pokud mu to dovolí jeho vlastní vnitřní zdroje. Pohádky tím, že popisují a řeší všeobecné lidské problémy, přinášejí úlevu jak na vědomé, tak i na předvědomé a nevědomé úrovni.

V práci s dětmi předškolního věku by měly mít pohádky své stálé a výsadní místo. Pro děti v mateřské škole jsou nepostradatelné. Jsou nositeli tradic, uměleckých hodnot amorálních principů. Proto přinášíme následující tři aktivity, které se opírají o notoricky známé pohádky a rozvíjejí řadu dovedností každého předškoláka.

 

O Budulínkovi

 

Cíle:

  • připomenout si slova nové písničky (klíč do pohádek), příběh princezny Malvíny,
  • zopakovat si děj pohádky O Budulínkovi,
  • procvičit si vnímání sluchem, spojit je se zrakovým,
  • zopakovat si názvy hudebních nástrojů, poznat sluchem jejich zvuky, vyzkoušet si hru na nástroje,
  • upevnit si názvy ročních období.

Pomůcky: obrázek z pohádky, sluchová hra Bim bam, obrázky hudebních nástrojů, CD přehrávač, různé hudební nástroje, korálky.

 

Motivace:

„Dobrý den, děti. Vzpomínáte si na princeznu Malvínu? Kde princezna bydlí? Co se jí stalo? Ano, to je princezna z pohádkové knížky s rozsypanými korálky. V pohádkové knize, kde žije, skončilo jaro – jaké je tam tedy teď období? Správně, léto. V létě trávíme hodně času venku v přírodě. Jaké to bývá v létě venku, jaké je počasí? Těšíte se na léto? V létě chodíme k vodě a také do lesa sbírat borůvky, maliny a první houby. V lese žijí různá zvířátka – znáte nějaká? A znáte nějakou pohádku, která se odehrává v lese? Správně, například ta o perníkové chaloupce, o Smolíčkovi a o Budulínkovi. A vidíte: některé z korálků princezny Malvíny se zakutálely právě do těchto pohádek. Přineste si, prosím, své kouzelné náramky a naše další pohádkové hraní může začít.“

 

Průběh:

Pomocí kouzelného klíče vstoupíme do pohádky. Dětem připomeneme děj pohádky, zopakujeme hudební nástroje, které babička s dědečkem v pohádce používají, zmíníme i další nástroje. Děti budou mít před sebou obrázky hudebních nástrojů, z CD přehrávače jim budeme pouštět zvuky, úkolem dětí bude poznat, o jaký nástroj se jedná a ukázat na správný obrázek. Poté dětem rozdáme hudební nástroje. Necháme chvíli děti, aby si vyzkoušely, jak jejich nástroj hraje. Pak jim určíme, že teď budou hrát jenom určité hudební nástroje: „Babička s dědečkem teď hrají na ozvučná dřívka (triangl, tamburínu, rolničky, atd.)!“ Po povelu budou hrát pouze děti, které mají v danou chvíli stejný nástroj jako babička s dědečkem. Splněním úkolů děti získají korálek.

 

O perníkové chaloupce

Aktivita I.


Cíle:

  • poznat pohádku na obrázku,
  • zopakovat si názvy lesních plodů,
  • zapojit fantazii a představivost,
  • vyjádřit činnost pohybem,
  • spojit sluchové vnímání a výtvarné vyjádření,
  • nakreslit do košíčku nasbírané lesní plody.

 

Pomůcky:

obrázek perníkové chaloupky, kartičky s obrázky lesních plodů, zvuky lesa na CD nosiči, CD přehrávač, obrázky prázdného košíčku, pastelky.

 

Motivace:

„Včera jsme, děti, byli společně v pohádce o Budulínkovi, která se odehrává v lese. A v lese ještě zůstaneme i dnes. Zazpíváme kouzelný klíč, pohádková kniha se otevírá. Co je na obrázku? Správně, je to perníková chaloupka. V této pohádce šli Jeníček a Mařenka lesem a sbírali do košíčků plody lesa. Znáte nějaké lesní plody, které můžeme v létě v lese sbírat? Já tu mám obrázky lesních plodů, jsem zvědavá, jestli je všechny poznáte. Hned potom vám řeknu, co je vaším dnešním pohádkovým úkolem.“


Průběh:

Pustíme z CD přehrávače zvuky lesa, děti na chvíli zavřou oči a představí si, že jsou Jeníček nebo Mařenka, jdou lesem a sbírají do košíčku lesní plody. Pak je vyzveme, aby otevřely oči, vstaly a napodobily, jak se tyto plody v lese sbírají. Poté jim rozdáme předem připravené obrázky prázdných košíčků a pastelky. Úkolem dětí bude nakreslit do košíčku lesní plody, výběr ponecháme na dětech. Při kreslení necháme dětem puštěné zvuky lesa.


Aktivita II.

Cíle:

  • převyprávět samostatně pohádku,
  • spolupracovat ve dvojici při vedení kamaráda,
  • vyhýbat se překážkám,
  • procvičit si reakci na dotyk.


Pomůcky:

velké molitanové kostky, miska s perníčky, šátky, korálky.


Motivace:

„Když šli Jeníček s Mařenkou lesem a sbírali lesní plody, zabloudili a hledali cestu, až došli k perníkové chaloupce, kde žila zlá ježibaba. My dnes půjdeme také cestou k perníkové chaloupce.“

 

Průběh:

S dětmi si zopakujeme děj pohádky, jedna učitelka ztvárňuje čarodějnici z perníkové chaloupky, druhá učitelka zlý strom v temném lese. Na zem rozmístíme velké molitanové kostky, ukážeme dětem, kde je konec cesty (perníková chaloupka), umístíme tam košík s perníčky a rozdáme dětem do dvojic šátky. Jeden z dvojice bude Jeníček, druhý Mařenka. Úkolem Jeníčka bude zavázat Mařence oči a bezpečně ji provést temným lesem až k chaloupce, kde bude spát ježibaba, která může děti, pokud ji probudí, zaklít – pak se děti nesmějí hýbat. Vysvobodí je pouze dotyk někoho z dětí z jiné dvojice. Strom bude dětem cestu lesem ztěžovat, ale pouze tak, aby nedošlo k úrazu. Děti si mohou z chaloupky „uloupnout“ perníček a získávají další korálek.

 

O Otesánkovi


Cíle:

  • poznat pohádkovou postavu na obrázku,
  • vysvětlit si význam výrazů jako krajáč, rendlík, sedlák, trakař,
  • spolupracovat a vzájemně si pomáhat při vytváření Otesánka,
  • zorientovat se zrakem v místnosti, najít správné obrázky předmětů,
  • umístit obrázky ve správném pořadí na Otesánka.

 

Pomůcky:

obrázek Otesánka, kartičky s předměty z pohádky pro čtyři skupiny, polštáře, provaz, kolíčky, nůžky, korálky.


Motivace:

„Vítám vás, děti. Mám z vás velkou radost, jak pilně plníte všechny pohádkové úkoly a pomáháte princezně najít její korálky. Dnes se spolu podíváme do pohádky o jednom velkém jedlíkovi, myslím, že někteří z vás již tuší, o koho jde. Zazpíváme kouzelný klíč a uvidíme, jestli jste to správně uhodli. Podívejte se, kdo to na nás z knížky vykoukl? Správně, je to Otesánek. Pojďme si teď společně říci, jak to vlastně bylo a co všechno Otesánek v pohádce snědl.“

 

Průběh:

Ukážeme dětem na obrázcích, co Otesánek všechno snědl: kaši z rendlíka, krajáč mléka, pecen chleba, mámu, tátu, děvečku s trakařem, pasáčka s vepři, sedláka se senem, ovčáka s ovcemi. Pokud děti nebudou některým pojmům rozumět, společně si ukážeme, co znamenají, vysvětlíme si je a zopakujeme. Děti rovnoměrně rozdělíme do čtyř skupin, po herně rozmístíme obrázky s předměty z pohádky, rozdáme polštáře, připravíme košíček s kolíčky, nůžkami a provázkem.

Děti budou ve skupinách vytvářet Otesánka, kterého bude ztvárňovat vždy jedno dítě ze skupiny – ostatní mu na břicho přivážou polštář. Upozorníme děti na to, že je lepší, je-li polštář více omotán, že budou potřebovat delší provázek. Na takto vzniklé Otesánkovo břicho budou děti připevňovat kartičky s předměty, které v pohádce Otesánek snědl, a to ve správném pořadí. Naposledy s dětmi zopakujeme pořadí předmětů. Skupina, která svého Otesánka „nakrmí“, se přihlásí, s ostatními dětmi zkontrolujeme pořadí a počet předmětů. Pokud je správný, získávají děti další korálek.


O kocourovi v botách

 

Cíle:

  • připomenout si pohádku z předchozího dne,
  • procvičovat pohybové dovednosti při pohybové hře,
  • procvičit si orientaci v prostoru a reakci na signál,
  • rozvíjet koordinaci celého těla.

 

Pomůcky:

obrázek z pohádky, barevné kroužky, dětské chůdy, korálky.

 

Motivace:

„Mám tu pro vás, děti, v knize další pohádku s úkolem. Zazpívejme si kouzelný klíč, můžete do rytmu písničky třeba tleskat. Podívejte se, tuhle pohádku jsme si včera četli spolu na lehárně. Jak se jmenuje? Výborně, je to pohádka O kocourovi v botách. Řeknete mi, jak to v pohádce bylo, proč má kocour na obrázku pytel a co by v něm mohlo být?“

 

Průběh:

Děti si zahrají hru „Kocour chytá zajíčka“. Jedno nebo více dětí bude hrát kocoura, bude ležet na zemi uprostřed. Ostatním dětem rozdáme kroužky – zaječí pelíšky. Na povel „Zajíčci, vyskočte!“ zajíčci vyskočí a budou skákat kolem kocoura, který spí. Mezitím odebereme některé kroužky. Kocour se probudí (řekne „mňau!“), vyskočí a snaží se chytit zajíčka. Zajíčci se mohou zachránit, pokud skočí do pelíšku. Hra pokračuje, dokud kocour nepochytá všechny zajíčky. Budou-li děti chtít, mohou se v roli kocoura vystřídat.

Poté kocour ještě musí se zajíčkem ve velkých botách dojít k panu králi. Učitelky v roli krále sedí na trůnu. Úkolem dětí bude vzít si dětské chůdy (dva umělohmotné kyblíky s provázky) a dojít z jednoho konce místnosti na druhý ke králi.

Soubor činností pak společně v kruhu zakončíme: „Tak, děti, dnes jste získaly pro princeznu další korálek. Dokážete spočítat, kolik jich už máte? V pohádkové knize pomalu končí léto a přichází podzim. Po víkendu si budeme o podzimu povídat a plnit úkoly v dalších pohádkách. Děkuji vám, jak hezky princezně pomáháte, a budu se těšit na příště.“

 

Text a aktivity pocházejí z publikace Dramatické činnosti v předškolním vzdělávání. Autorkami jsou Alžběta Amirová, Michaela Fiedlerová a Andrea Rejchrtová. Redakčně upraveno.