Vychovávat děti k úctě k přírodě, učit je nacházet při toulkách přírodou každodenní zázraky, které se zde odehrávají, je důležité už od útlého věku. V následujícím článku přinášíme několik dramatických i environmentálních her, které děti seznámí nejen s letní přírodou, ale stanou se jejími přímými účastníky.

 

Běž za vůní léta: rozehřívací honička

Rozdáme dětem šátečky fialové a bílé barvy. Každá barva představuje jednu vůni. Fialová fialkovou, bílá heřmánkovou. Děti v roli vůní běhají ladně prostorem, pohyb podbarvíme hudebním doprovodem. Na signál (zvoneček) se vůně začnou
prolínat, spojují se do dvojic, trojic, čtveřic podle toho, kolikrát na zvoneček cinkneme. Děti prožívají příjemný pocit, ladně se pohybují, ale zároveň se musejí soustředit na zvukové signály, které se v průběhu hry několikrát změní.

 

Co by se stalo, kdyby…ovce pasoucí se na louce ztratily své zvonce zavěšené na krku?

Podáváme si mezi sebou zvoneček a společně přemýšlíme a hledáme odpověď na zadanou otázku. Následuje přednes básně z knihy M. Hanáka „Dětem“.

 

Ovce

Šly tudy ovce,

ztratily zvonce

do trávy na stráni.

Každý ten zvonek

našel si stonek

a modře vyzvání.

Rozhodíme do pomyslné trávy polovinu zvonečků (modrých šátečků), než je dětí ve třídě. Kdo si zvoneček našel, honem k sobě hledá kamaráda, který bude jeho stonkem. Dvojice se chytí za ruce a modře vyzvání – mávají modrými šátky,
tančí a zpívají písničku „Travička zelená“ nebo „Slyšíte, jak zvonky zvoní“ (J. Kratochvíl). Hru několikrát opakujeme, aby každé dítě mohlo být jak zvonečkem, tak i stonkem.


Co by se stalo, kdyby… nám oči uletěly, co kdyby se staly motýly nebo vlaštovkami?

„Stačí chtít a půjde všechno,“ řekly si oči. A ráno nad loukou poletovala samá paví očka.

Paví oko

Letělo paví oko,

letělo převysoko,

přes řeku, přes horu,

dolů a nahoru,

přes lesy, přes palouky

a hledá sladké louky. (K. Černý)

 

Paví očka – pohybová etuda

Běháme, máváme křídly, usedáme do podřepu a zase se zvedáme a rozhlížíme se kolem sebe. Na zvolání učitelky „Ticho!“ se zastavujeme. Komu položí učitelka otázku, ten odpoví, co v roli očí vidí.

 

Protiklad

Co tvoje oči nevidí? Kdo je na louce téměř slepý? A proč nic nevidí? (krtek)

Podíváme se na pomyslnou louku očima veselýma, uplakanýma, zamračenýma, smutnýma.

Pokládáme dětem otázky: Kdy jsou tvé oči veselé, smutné, uplakané, zamračené? Co na louce vidíš očima smutnýma – veselýma, uplakanýma – rozesmátýma? Jaké oči má louka, nebe, studánka na kraji louky? Jaké oči má polévka na
tvém talíři, páv na svém ocasu, maminka na své roztržené hedvábné punčoše?

Když si louka obleče květovanou zástěrku, je jasné, že se blíží léto. Na příchod léta se louky připravují dlouho dopředu. Chovají si v zemi svá květinková semínka. Hýčkají je, kolébají, až z malých semínkových miminek vyrostou krásně barevné květiny. Každá na sebe upozorňuje svojí barvou i vůní. To se potom říká, že si louky oblékly květované zástěrky. Každá louka je na svoji zástěrku patřičně pyšná. Dovolí mráčkům, aby ji zalévaly, a včeličkám, aby ji opylovaly. Sluníčku, aby ji zahřívalo. Není toho málo.

 

Zástěrky – scénka:

Zástěrky visí připevněny kolíčky na napnuté prádelní šňůře.

1. zástěrka: Já jsem zástěrka Kopretinková. Dobrý den!

2. zástěrka: Já se jmenuji Zvonková! Dobrý den! My se trochu známe, bydlíme kousek od lesa. Támhle!

1. zástěrka: Já jsem z louky Pod lesem.

2. zástěrka: Já jsem z louky U potůčku. Pojďme, podáme si ručku a půjdeme na výlet.

1. zástěrka: Teď?

2. zástěrka: No třeba hned!

Zástěrky jdou na společný výlet, ve vyprávění pokračují děti. Dvojice dětí si vybere dvě zástěrky, které si začnou mezi sebou povídat. Vzájemně mezi sebou rozvíjejí jednoduchý dialog. Nejprve se vzájemně představí, pohladí se, usmějí
se na sebe, podají si ruku a začnou si mezi sebou povídat. Dvojice dětí se střídají postupně za sebou tak, jak samy budou chtít.

Varianta – vztahy věcí (zástěrek) mezi sebou – rozvíjení dialogu: Zástěrky visí na prádelní šňůře a povídají si mezi sebou. Na kterou louku patří, kdo je včera navštívil, o čem si povídaly, čím hosty pohostily, co nového se na louce přihodilo, kdo se komu líbí, jak se kdo ke komu chová, jak se oblékly na módní přehlídku.

 

Léto, vítej k nám – práce v kooperativních skupinách

Rozdělíme děti do několika skupin, každá skupina vybere ze svého středu jedno z dětí a ozdobí ho jako rozkvetlou louku. K dispozici máme sukýnky, šátečky, stuhy, květinové věnečky, korále, náramky apod.

Hotové děti se posadí kolem velkých obručí, ve středu stojí ozdobené dítě – květinková víla nebo panáček. Postupně vstupuje na přehlídkové molo, prochází se a otáčí tak, aby ho bylo vidět ze všech stran, uklání se a odchází ke své skupině. V závěru si módní přehlídku společně zhodnotíme a zatancujeme si taneček „Léto, vítej k nám“ (melodie je z písně „Jaro, vítej k nám“ od J. Kratochvíla, slovo „jaro“ vyměníme za „léto“).

Léto léto přišlo k nám,

zdobí louku včeličkám.

Písničku o létu znám,

léto, vítej k nám.

A já velkou radost mám,

pro sebe ji nenechám,

létu píseň zazpívám,

léto, vítej k nám.


Povídáme si s dětmi, rozvíjíme dialog: Někdy si od louky půjčují jména i lidičky, vesničky a uličky, co v nich bydlíme. Možná že je ve vašem okolí také nějaká vesnička, která svým jménem připomíná, co kde roste. Dokážete si na takové názvy vzpomenout? Dokážete si sami vymyslet jméno pro svou louku, zahradu, třídu nebo i pro vás samotné? (Například obce Zvonková, Kvítkov, Heřmaň, Kopřivnice…, ulice Kopretinová, Liliová, Jetelová, Luční…, křestní jména Růžena, Jiřina…, příjmení Kopřivovi, Jírovcovi, Kaštánkovi…).

 

Vesničky

Kuklíkov a Koniklece

vesničky jsou tady přece.

Od květinek jména mají,

to ví všichni v celém kraji.

Mnohé naše vesničky

jsou voňavé kytičky.

Od květinek jména mají,

to ví všichni v celém kraji. (E. Štanclová)

Vytvoříme z různě velkých krabic a krabiček vlastní vesničky, kterým dáme jméno a budeme si je dotvářet různým doplňkovým materiálem podle fantazie dětí. Vesničky nám posloužím k různým tvořivým i námětovým hrám.

 

Výtvarné činnosti

Pomůcky: tiskátka, textilní barvy, zástěrky, molitanové podložky jednobarevné postýlky, molitanové květinky a motýlci, lze je nahradit papírovými, vyrobenými razidly, velké lahve od okurek, velké kruhy vystřižené z balicího papíru,
provázky, temperové barvy a štětce.

1. Zástěrky pro rozkvetlé louky (individuální tvoření) – tisk na látku tiskátky ve tvaru kytiček, broučků, motýlků textilními barvami – módní přehlídka. Textil můžeme nahradit papírovými zástěrkami.

2. Postýlky pro včely a motýlky (skupinová práce) – hra s molitanovými květinkami a motýlky, které děti seskupují do určitých obrazců na pěnové podložky – sestavování volné kompozice.

3. Vůně louky (hra s barvami) – míchání barev (vůní), nanášení barev na papír potřený klovatinou nebo vařeným škrobem, pozorování prolínání barev do sebe. Jakou vůni jsme vykouzlili? Fialkovou, heřmánkovou, violkovou, mateřídouškovou,
vůni vody, deště, hlíny z krtkova klobouku.

4. Klobouky pro louky (individuální malování a tvoření) – na balicí papír obkreslíme kruh např. podle veliké poklice. Kruh vystřihneme a namočíme do vody, ještě vlhký položíme na hrdlo sklenice, vytvarujeme do tvaru klobouku,
hrdlo omotáme provázkem (gumičkou) a necháme zaschnout. Tuto činnost provádíme s dětmi individuálně při hrách. Mokré klobouky necháme uschnout, následně je pomalujeme barvami – vytváříme květ rostlinky, který necháme
uschnout. S hotovými kloboukovými květy zdobíme louku i sami sebe. Děti si s nimi mohou hrát na módní přehlídku, na luční víly apod.

Obměna: Nafoukneme balonky ve tvaru kapky – nahoře je širší, dolů se zužuje. Na balonku vytvoříme tvar zvonku.

5. Květinkové vesničky (individuální tvoření z papírových krabic a válečků) – nejprve si předem nashromáždíme množství různých krabiček od potravin a válečků od papírových utěrek, toaletního papíru apod. Děti krabičky omalují zelenými barvami, na které po zaschnutí nalepují různé květinky vystřižené z barevného papíru nebo z květinových dárkových papírů. Vznikne nám tak květinová papírová stavebnice, se kterou si děti mohou kdykoli libovolně pohrát.

Podobné aktivity najdete v publikaci ČTYŘI ROČNÍ OBDOBÍ - LÉTO.